Ať tahám špenlíky umístěné v očích proti jejich zavírání sebevíc, letos na film měnící můj život stále ne a ne narazit.
Hledám zoufale, hledám těžce a špatně, ale festival končí už zítra. Hrozí nebezpečí z prodlení.
Film není mrtvý. A filmové umění? Ve filmech přece nejde jenom o odvyprávění nějakého více či méně zajímavého příběhu více či méně originální formou. Mám na mysli takový film, který z paměti nejde vytěsnit, ať děláte, co děláte. Který vás pronásleduje roky a léta. A pokud nezemřete, jde po vás dodnes. Loni to pro mě byla Bitva na nebi (2005) Mexičana Carlose Reygadose. Pár let předtím Lidství (1999) francouzského režiséra Bruno Dumonta.
Tento osmačtyřicetiletý nositel Velké ceny poroty na MFF v Cannes si svůj trium tamtéž letos zopakoval. Dnes uváděné Flandry se, stejně jako žádný z právě jmenovaných filmů, zřejmě nikdy a v žádné podobě k českým divákům nedostanou. Proč? Protože by vytěsnily všechny ty banality, které nás zdánlivě neprodyšně obklopují? Stojíme o filmy, které se nedají odvyprávět?
Nevyhýbat se výhybkářům. Letošní sedmdesátník, britský režisér Ken Loach, uspěl v letošních Cannes také. Zlatou palmu si odnesl jeho Vítr v ječmeni. Ten v Karlových Varech sice neuvidíme, ale v retrospektivě Zaostřeno na britský film je možno (a nutno) spoluprožít jeho Výhybkáře (2000).
Běda, při první projekci v Kongresovém sále jiné výhybky oddělily film od českých titulků a rozjetý vlak filmu se podařilo zastavit až po čtvrthodině, aby ani nové spuštění nepřineslo jiný výsledek. Naštěstí se „titulkovací“ nepříjemnost změnila v příjemnost v podobě přidané projekce Výhybkářů v sobotu v Malém sále. Dokáže film o privatizaci železnice strhnout? Pochybujete, tedy jste.
Teď se nedívej? Je naopak potěšitelné, že řada dalších mezinárodně oceněných filmů, které se na festivalu dají vidět právě dnes, půjde i po festivalu v běžných kinech. Ať už jde bosensko-hercegovinskou Grbavicu (Berlín), Almodóvarovo Volver (Cannes) či jihoafrického Tsotsiho (Oscar). Nicméně titulu Romerova půlnočního filmu Teď se nedívej bych tak zcela neuposlechl. Půjde totiž o filmy většinou v jedné kopii.
