Triádě patří nejen částka sto tisíc korun, spjatá s hlavní cenou, ale i trofej za nejvýznačnější nakladatelský počin.
"Děkuji jménem autorů, kteří prošli zkázami minulého století a nemohli se vrátit do své země. S touto cenou se vlastně vracejí do českých dějin,“ poznamenal na sobotním vyhlašování cen v Městské knihovně v Praze Jürgen Serke. Ke svým sedmačtyřiceti portrétům německy píšících spisovatelů, kteří působili v předválečném Československu, sbíral materiál zhruba dvě desetiletí. Nápad se zrodil na sklonku šedesátých let, kdy byl Serke pražským zpravodajem americké tiskové agentury UPI.
Proti Serkeho vítězství se ovšem zvedly i kritické hlasy. „Nesouhlasím s knihou roku - podle mého názoru jsou tam některé věci zbytečně nafouknuty a jiné zase zanedbány, nehledě na některé faktografické nepřesnosti,“ míní publicista Aleš Knapp. „Mám pocit, že ve výběru knihy roku hrála jistou roli i stávající politická situace,“ dodává. Jakékoli tlaky ovšem předseda poroty Jan Krekule rezolutně vylučuje: „Naprosto ne! V žádném případě! Každý porotce rozhodoval sám za sebe a výsledek pochází z prostého aritmetického součtu hlasů. Jednotliví porotci do sobotního večera vůbec nevěděli, jak to všechno dopadlo.“ Krekuleho zejména potěšilo, že ve všech kategoriích byly výsledky velmi jednoznačné - žádné „plichty“.
Celý pětadvacetičlenný porotní sbor, v němž se sešli knihkupci, literární kritici, překladatelé, spisovatelé i vědečtí pracovníci, čeká ještě jedno setkání, kde se budou zabývat celým prvním ročníkem této soutěže.
V oblasti prózy zabodoval „romantický, ekologický a utopický“ román Miloše Urbana Hastrman, který tak porazil díla Jáchyma Topola a Patrika Ouředníka. Pětatřicetiletý autor, jemuž v příštích dnech nakladatelství Argo vydá jeho čtvrtou prózu, „sexyromán“ Paměti poslance parlamentu, při přebírání ceny čtenářům vzkázal, aby i nadále „volili zeleně“. Nejvýraznější sbírkou poezie komise vyhlásila knížku Jiřího Gruši Grušas Wacht am Rhein aneb Putovní ghetto. Stávající český velvyslanec v Rakousku do ní zahrnul své české texty z let 1973 až 1989. Literárním objevem roku se stal románový debut zlínské prozaičky Hany Andronikovy Zvuk slunečních hodin, který loni získal Literární cenu nakladatelství Knižní klub.
Soška za překladovou knihu putovala do rukou Jiřího Pelána, který pro nakladatelství Paseka připravil antologii italské poezie pozdní secese Básníci soumraku. Mezi populárně naučnými tituly se pak prosadila obsáhlá monografie slavného vojevůdce Habsburků a bojovníka proti Turkům Princ Evžen Savojský od Víta Vlnase. Jedinou cenou, která se obešla bez předchozích nominací, byla Litera za přínos české literatuře. Plastiku představující rozevřenou knihu si odnesl Jiří Gruntorád, zakladatel veřejné knihovny Libri prohibiti, která už téměř dvanáct let shromažďuje samizdatové a exilové publikace a tisky. „Bude stát v Libri prohibiti a možná tam naláká nějaké sponzory,“ těšil se ze své trofeje Gruntorád.
|
NOMINACE A CENY NA VÝROČNÍ CENY MAGNESIA LITERA ZA ROK 2001 |
|
Litera za objev roku |
|
Petr Fabián: Dům mezi okny (H&H) |
|
Litera za poezii |
|
Vít Slíva: Grave (Host) |
|
Litera za prózu |
|
Patrik Ouředník: Europeana (Paseka) |
|
Litera za nakladatelský čin |
|
Henri Pourrat: Kašpar z hor (Literární čajovna Suzanne Renaud) |
|
Litera za překladovou knihu |
|
Salman Rushdie: Zem pod jejíma nohama (přeložil Pavel Dominik, Paseka) |
|
Litera za populárně naučnou literaturu |
|
Josef Alan a kolektiv: Alternativní kultura (Nakladatelství Lidové noviny) |
|
Litera za přínos české literatuře |
|
Jiří Gruntorád za založení a vedení knihovny Libri prohibiti |
|
Magnesia Litera - Kniha roku |
|
Jürgen Serke: Böhmische Dörfer - Putování opuštěnou literární krajinou (Triáda) |
 Některé z nominovaných titulů na knižní ceny Magnesia Litera za rok 2001. |
