První vyhrání z kapsy vyhání. Svou novinku Sousedé nasadili Barrandovští týden před startem premiérových dílů konkurenčních seriálů, a hned na čtyři večery. První epizodu vidělo skoro tři sta tisíc lidí, kteří zjevně nevěřili vlastním očím, protože další tři pokračování už skončila pod hranicí 170 tisíc zájemců. Nebo spíše sebemrskačů.
Svým způsobem totiž Sousedé přinášejí návykovou drogu, za niž také dostávají známku pět procent. Jelikož člověku nedá, aby se nepodíval, co jiného než minule ještě mohou zkazit. Všechno, a se slevou.
Láce z obrazovky vyloženě křičí. Když začínala Ulice, ještě před vysíláním investovala 160 milionů. Sousedé vypadají tak na 160 korun, které snad ani neplatí televize tvůrcům, nýbrž naopak účastníci projektu stanici za to, že se mohou vydávat za umělce. Od textu přes výpravu po herce, každá složka zosobňuje výsměch lidské dovednosti.
Diváci, pracujte za nás
Navíc TV Barrandov úporně přehání „malou domů“, neboť ze šesti domácností Sousedů hned dvě obývají její tváře, scenáristka hororového zombie seriálu – kéž by jej opravdu natočili – a Honza Musil, který do děje zatahuje vlastní pořady Nebezpečné vztahy a Jak to dopadlo? Jiné hvězdičky stanice k němu chodí na návštěvu a ostatní hrdinové mají jediný úkol, volat nadšeně – Jé, jste to vy? Můžu se s vámi vyfotit?
SousedéČesko, 2017, 76x50 min Režie: Marek Benda, Petr Soukup Scénář: Tomáš Hruška, Lenka Kristofovičová Hrají: Jan Musil, Jakub Gareth Bialý, Ilona Marušáková, Pavel Betka, Jakub Mahel, Klára Košťálová, Rudolf Slivka, Marie Leherová, Tereza Nekudová, Dagmar Turičíková, Pavel Landovský, Martin Vimmer, Klára Koupilová, Marian Imrich, Daniel Ondráček, Milan Řehák, Tereza Bílková |
Veškeré osazenstvo Sousedů pěstuje samomluvu – „Co teď?“, případně „To jsou tedy příběhy!“ – a prázdnou konverzaci typu „Ten čas utíká, jako by to bylo včera“ nebo „Kavárna bez kávy není kavárna“. Žijí zjevně na Marsu, jinde by reklamní textař nemohl bodovat sloganem „Chceš-li zdravé zuby mít, používej naši nit!“ Vzdychají, opírají se o nábytek, otevírají a zavírají dveře, pětkrát denně se zdraví a loučí, opakují se – „Už to říkám poněkolikáté, ale vy jste tak šikovný!“ Ale cokoli činí, tedy nic, dělají s úporností přebíjející cimrmanovské hry. V nich herci záměrně předstírají ochotníky; tady neherci věří, že hrají.
Přitom to není komedie, nýbrž „vztahový seriál, kde nebude nouze o emoce,“ líčí stanice, jež k Sousedům přihodila ještě Skutečné příběhy, levnou kopii Bakalářů uváděnou Petrem Štěpánkem. Strategie TV Barrandov je jasná: Milí diváci, pište, hrajte, pracujte za nás.
