Líbila se mu kniha i scénář, přesto váhal, zda roli vzít – po nemoci, která jej před lety držela šest týdnů v bezvědomí na nemocničním lůžku, musel zvolnit. Ale protože se nenatáčelo ve spěchu, nebyl důvod k odmítnutí.
Zaskočilo vás na natáčení něco, čemu jste už odvykl?
Nemám mobil. Jenže když někomu řeknu, že ho nemám, tak se na mě všichni dívají jako na absolutního debila. Mně zatím neschází. Ale při natáčení jsem někdy dokonce litoval, že mobily existují. Ta závislost všech lidí, všech profesí okolo filmu na mobilech je neuvěřitelná. Občas mně to kvůli soustředění se na práci nedělalo dobře.
Ale televizi máte. S frekvencí, s jakou jste natáčel filmy, jim nemůžete na obrazovce uniknout, pořád se opakují. Díváte se?
Já jsem viděl velmi málo filmů, ve kterých jsem účinkoval. Ne ze skromnosti, jen na to nemám nervy.
Na co se díváte?
Spíš vám řeknu, co nesleduji. Třeba seriály. Tím nehodnotím jejich úroveň, prostě se na ně nedívám, nevím, jaké jsou. Nevím, zda jsou dobré, většina národa je sleduje, tak jim to asi něco říká. Já si vybírám. Zpravodajství, dobré filmy a inscenace, zajímavosti z ciziny, z přírody, sportovní přenosy.
Pokud sledujete zpravodajství, asi vám neunikla nedávná volba prezidenta. Sledoval jste ji?
Bohužel. Nerad bych se k ní vracel.
Zvítězil ten, který vám před pár lety udělil státní vyznamenání, Medaili Za zásluhy. Jaké to je, najít ve schránce dopis od prezidenta?
Nečekáte snad, že řeknu, že mě to nějak popudilo?
v sobotní MF DNES
Oblíbený herec kromě natáčení
a setkání s prezidentem Klausem
vzpomíná i na své dětství. Celý
rozhovor najdete v sobotní příloze
Scéna MF DNES.
