Nu-metal se ovšem v poslední době ocitá víceméně ve slepé uličce a i jeho největší hvězdy mají co dělat, aby si ujasnily, kudy kam dál.
Kvarteto Mudvayne se agresivním debutem L.D. 50 (2000) přiřadilo kamsi do výrazové sféry Slipknot. Po neméně surovém albu The End Of All Things To Come (2002) se nyní dopracovala k třetímu řadovému počinu.
Na Lost And Found kapela plasticky a obratně operuje na mnohem širším poli. Víc se pracuje s dynamikou a hlavně s melodiemi, tradičně ostrý zvuk dává vyniknout stále přítomné náležité tvrdosti, ale i provzdušňujícícm fórkům.
Přesto je dojem z nahrávky rozporuplný. Mudvayne sice do své desky "dostali všechno", ale na konci jako by potratili identitu a vsadili na podbízivost.
Tu kornovské rytmy, onde potemnělá kytarová nálada Stone Temple Pilots, riffové odsekávání a deklamace á la Pantera, melodické skotačení v duchu Linkin Park, rozmáchlá vzletnost P.O.D...
A na konci pochybnost, jestli kapela chtěla vůbec něco sdělit a nebo spíš (jakkoliv po formální stránce precizně) zkompilovat, co se kde dokola namanulo.
MUDVAYNE - Lost And Found
Vydal label Epic, distribuce SONY BMG, délka CD 53:31 min.
