Zvuk Šantré, držitele prestižní ceny Krteček z festivalu Zahrada 2005, je založen na instrumentálním minimu – kytara a baskytara a k tomu dva hlasy. Dominantní je zpěvačka Inka Tognerová, majitelka výrazného altu, jejž umí využít v mnoha podobách, nejlepší je v silných otevřených vokálech.
Autorskou duší je kytarista a zpěvák Dušan Vainer. Jeho chlapecký tenor působí ve srovnání s Tognerovou rozechvěle a neškoleně, prostě správně folkařsky. Zvuk dotváří precizní a nápaditá baskytara Pavla Hlouška.
Repertoár skupiny vytváří Dušan Vainer, navíc jsou využity texty Jardy Síbrta a dvě krásné básně Jana Skácela. Deska působí v dobrém smyslu slova stejnorodě, nemá vlastně jedinou slabou píseň, některé jsou vyložené "hitovky" (Dešťobáseň, Nedočkavá, Skořice a zázvor), a to ještě mimo nahrávku zůstal skvělý protestsong Panenka Barbie.
Jedná se o, v dobrém smyslu slova, příjemnou a melodickou hudbu s přesahem do pop-rocku a některými swingovými postupy a přechody. Většina čísel patří spíš mezi rozjímavé lyrické obrazy. Vainer píše texty, v kterých můžeme řadu rýmů označit za očekávané a "odřené" (jak se zpívá v Nedočkavé), místy se však objeví výborná echa (...Láska je mrcha kreativní / V žilách se vaří krev a ty v ní...).
Na desce Šantré posílili hosté, z nichž je asi nejvýznamnější bubeník Jan Noha ze spřáteleného Jarretu, který zdůraznil nesporný bigbítový odpich, zároveň však přispěl k jisté unifikaci zvuku s řadou jiných folkových nahrávek.
2+1 je jednou z ukázek poctivé snahy mladých českých muzikantů, kteří kladou větší důraz na písničku než na produkci a show, vystoupit ze stínu "hudebních legend", které mnohdy repertoárem žijí již jen z podstaty. Činí tak pomocí vlastních nápadů bez zázemí produkčních koncernů, a přesto s velmi dobrým výsledkem. Proto má jejich práce smysl, ač úspěch není zaručen.
Šantré - 2+1
Vydala firma Jumbo, délka CD 41:26
Hodnocení iDNES.cz: 80%
