Nepřehlédněte ukázky v audiogalerii.
Základy kapely Noi sahají k podzimu roku 1997. Trvalo však celé dva následující roky, než kytarista Petr Čapek a zpěvák a textař Petr Wagner k sobě našli muzikanty, kteří by jejich představám ladili jak temperamentem, tak směřováním hudebním labyrintem.
K dvojici se postupně přidali violoncellista Honza Sklenička, flétnista Pavel Križovenský, známý z crossoverové skupiny Bez iluze, a perkusionista Ivan Kudrna.
První větší vystoupení si Noi odbyli právě v rámci křtu alba Stereofonní dojem, které kapela Bez iluze vydala v roce 1999. Noi poté vystupovali například jako předkapela Adriana Snella, PTH, Con Brio, Ram Adonai, Šarközi i 1613. Účastnili se rovněž festivalů Vox Clamantis, Sv. Jan Session a Ondřejov.
V prosinci 1999 natočili v brněnském studiu TWR pětipísňové demo Paranoia o metanoia a v roce 2000 přispěli na kompilaci moderních chvalozpěvů Hlavu vzhůru. V listopadu stejného roku nahráli v TWR další demo Ai confini della selva oscura.
Aktuální deska využívá víceméně klasické folkové instrumentace, která je v produkci Petra Čapka a Vojtěcha Komárka předvedena v překvapivě bohatých, leč vkusných a vyvážených aranžích. Ne že by Noi byli nějací zelenáči, ale od debutantů by bylo možné očekávat mnohem míň.
Vyšperkovaného zvuku dosahují Noi i vydatným záskokem zkušených muzikantů - Dana Eberleho (Ondřej Konrád a Gumbo), Kláry Valentové (ex- Šarközi), Michala Stančíka (Gothart), Petra Chlouby (Jablkoň) a Petra Veselého.
Noi hrají především folk, k českému "kotlíku" mají každopádně daleko - mnohem spíš utíkají směrem k zámořskému písničkářství, už jen tou melancholií. Ne nadarmo jsou přirovnáváni k Nickovi Drakeovi či Elliottovi Smithovi.
Však mají také členové skupiny hudební chutě velmi pestré, od jazzu přes klasiku po hardcore (Petr Wagner souběžně působí v emopunkových Goro, Petr Čapek ve folkrockové Veselé zubaté).
Velkou roli v projevu kapely hrají rovněž texty, z nichž většinu napsal Petr Wagner. Mimo vlastních textů Noi zhudebnili také několik básní. Konkrétně se na albu objevil text Ivana "Magora" Jirouse k písni Rorate coeli desuper.
Jsou smutné, možná až trochu moc přepjaté a andělů se v nich také objevuje více než zdrávo, ale budiž - hladina patosu v nich nepřekračuje zdravou míru. Rozhodně se vám při nich nechce vlítnout na nejbližší osadu přátel lesa.
Debut Noi má své mouchy - kromě textů především Wagnerův chlapecký zpěv, který místy písničce nestačí, stejně tak i samotné skladby by mohly trochu ubrat na tklivém tónu, ale i tak je nadprůměrnou deskou. Rozhodně velkým příslibem do budoucna.
Noi - Noi
Indies Records, délka CD 38:30
Tři pecky: Vlajka, Za nocí, Rotate Coeli desuper
Hodnocení iDNES: 
