 Mark Crick: U KAFKY V KUCHYNI Nakladatelství BB/art www.bbart.cz |
"Napil jsem se whisky se sodou a s citronem, zamáčkl cigaretu o krájecí prkénko a pozoroval, jak se ze dřezu snaží vyškrábat brouk. Potřeboval jsem stůl u Maxima, sto dolarů a nádhernou blondýnu; zatím jsem měl jenom jehněčí kýtu a žádné stopy. Chtěl jsem té kýtě přijít na kloub. Vzal jsem ji do ruky; byla chladná jako koronerova dlaň..."
Tak takhle nějak by podle Marka Cricka začínal popis vaření jehněčího s koprovou omáčkou "otec Phila Marlowa" Raymond Chandler. Přirozeně to nemohlo dopadnout jinak, než že "blondýna se neukázala. Byla chytřejší, než jsem si myslel. Vyšel jsem ven, abych se otrávil cigaretami a whisky."
Soubor čtrnácti podobně pojatých receptů je z rodu Vieweghových Nápadů laskavého čtenáře nebo Hiršalova Párkaře. Samozřejmě, že knihu nejlépe ocení čtenář se základním literárním přehledem, který si dokáže nápodobu stylu toho kterého autora na základě vlastní zkušenosti vychutnat.
Kromě Chandlera Crick "vytěžil", jak podtitul napovídá, dalších třináct spisovatelů. Samozřejmě, aby celý "fór" měl smysl, musel si vybrat autory s výrazným rukopisem, který lze nejen napodobit, ale z hlediska čtenáře také snadno rozeznat.
Není tedy nic zvláštního na tom, že mezi autory jsou taková jména jako Franz Kafka, Irvine Welsh, Marcel Proust, Gabriel García Márquez, Virginia Woolfová nebo Graham Greene.
Dvakrát Crick dokonce zabrousil do poezie, a to přímo té nejklasičtější. Kromě "canterburské parafráze" v duchu Geoffreyho Chaucera se také pustil do homérského časoměrného verše. V něm jediném poněkud selhává, byť těžko soudit, zda je chyba na místě autora či (v próze jinak zjevně zdatné) překladatelky Veroniky Láskové.
To je ale jen drobnost. Jinak U Kafky v kuchyni skutečně skýtá zábavné kulinářské zážitky pro mnoho smyslů. Hlavně pro samé čtení něco nepřipálit...
Mark Crick: U Kafky v kuchyni
přeložila Veronika Lásková
vydal BB art, 96 stran
