"Před lety jsem seděl v malém torontském kinu na nepříliš dobrém filmu a snažil se dešifrovat zvuk nástroje, který byl použit v nahrávce filmové hudby. Hoboj, Panova flétna, tárogató... Anebo že by skutečně klarinet? Byl to klarinet a byl jsem jím tak fascinován, že jsem zůstal do úplného konce v očekávání, že se z titulků dozvím, kdo dokáže hrát na klarinet způsobem, jaký jsem do té doby nikdy neslyšel," popisuje skladatel své první setkání s hrou Giory Feidmana.
Hra nekorunovaného krále klezmerských klarinetistů zapůsobila na košického rodáka, v New Yorku žijícího odchovance kompoziční třídy Alexandra Moyzese z bratislavské VŠMU Petera Breinera (1957) takový dojem, že vyústil ve vzniku Feidmanovi dedikované koncertantní skladby.
Koncert pro GioruConcerto pro Gioru vytvořil Peter Breiner na půdorysu čtyřvěté stavby Mahlerovy První symfonie se shodně německy pojmenovanými částmi a místy i názvuky na její intonační materiál. Nechybějí ovšem ani ozvěny prastarého šofaru či nápěvků šadchenů, židovských dohazovačů vychvalujících své "zboží" a vyzývajících v rytmu rozpustilé doiny k svatebnímu tanečku. Vcelku převážně rozverný ráz skladby jakoby připomínal fanfarónský zpěv mlékaře Tovjeho z legendárního Šumaře na střeše. Útržkovité klezmerských motivy se střídají s akordeonovými přiznávkami tanga Feidmanovy rodné Argentiny, s rytmy jazzu a v neposlední řadě – skladatelovými ústy – "vzpomínkami na mládí v Košicích, když základní téma je převzaté z violového Concertina, které jsem napsal pro svého spolužáka z košické konzervatoře a před třiceti lety byl mojí první vlastní nahrávkou v tamním rozhlase." Světová premiéra koncertu se uskutečnila v podání Giory Feidmana a košické Státní filharmonie 6. března 2008 v Košicích. |
Giora Feidman začínal svou profesionální hudební dráhu v osmnácti letech v symfonickém orchestru známého Teatro Colón v rodném Buenos Aires, kam jeho rodiče uprchli z Moldávie před nacistickou perzekucí. V pouhých jednadvaceti se na doporučení dirigenta Paula Kleckiho stal členem Israel Philharmonic, kde průběžnou spoluprací s dirigenty formátu Leonarda Bernsteina, Johna Barbirolliho, Rafaela Kubelíka, Eugena Ormandyho a samozřejmě šéfa orchestru Zubina Mehty brzy zaujal pozici předního sólisty.
Další zlom ve Feidmanově kariéře nastal v roce 1975, kdy s vlnou obnoveného zájmu o klezmer odejel do New Yorku a následoval příkladu svého otce i děda, kteří byli venkovskými šumaři a vyhrávali v zapadlých židovských štetlech mezi Dněstrem, Dunajem, Prutem a Černým mořem na svatbách, bar micvah a podobných slavnostních příležitostech.
Feidman brzy opanoval trůn těchto novodobých, zpravidla už akademicky vzdělaných klezmorim, a dosáhl až na prestižní cenu Grammy, když spolu s Itzhakem Perlmanem nahrál soundtrack k oscarovému filmu Stevena Spielberga Schindlerův seznam.
Co je klezmerTradice židovské světské hudby, vzniklá v 15. století v jihovýchodní Evropě (Moldávie, Bukovina, Ukrajina) a rozšířená na celou východní Evropu. Jako termín pro hudební žánr se slovo vžilo až ve 2. polovině 20. století. Repertoár tvoří především taneční hudba pro židovské oslavy, zejména svatby. Typickými nástroji klezmeru jsou housle, klarinet, akordeon, cimbál, pozoun, trubka, klavír. Klezmer se od 70. let stal velmi populární v USA, nejslavnějšími skupinami, které se mu věnovaly či věnují, jsou Klezmorim, Klezmatics či Brave Old World. Pod vlivem této vlny vzrostl v posledním dvacetiletí zájem o klezmer zpět i v Evropě. Na české scéně se jím zabývají mj. skupiny Trombenik, Klec a Létající rabín. |
Nerezignoval ovšem ani na postavení koncertního sólisty, jak dokazují jeho častá vystoupení a nahrávky např. se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, smyčcovými kvartety Arditi a Kronos včetně Mozartova klarinetového kvintetu i koncertu KV 622, který přednese v první polovině pražskojarního koncertu spolu se současným šéfdirigentem Košické filharmonie Zbyňkem Müllerem.
