Navíc na rozdíl od Česka, kde se domácí tvorba prosazovala na předních místech žebříčku, na Slovensku bylo z dvaceti nejúspěšnějších filmů loňského roku plných osmnáct amerických. Výjimku tvořila pouze francouzská Johanka z Arku a jeden jediný slovensko-český reprezentant, Král sokolů, který obsadil patnáctou příčku. Důvodů vidí Dubecký několik. "Za prvé, kina jsou zdevastovaná. V devadesátých letech bylo plně zrekonstruováno jediné, v Popradu, a vůbec první, osmisálový multiplex na Slovensku, byl otevřen teprve v listopadu minulého roku v Bratislavě. Za druhé, na rozdíl od Česka, kde diváci české tvorbě fandí, na Slovensku se na slovenské filmy nechodí.
Šulíkova Krajinka běží od loňska s mimořádnou reklamou, a má návštěvnost kolem pětatřiceti tisíc lidí. Za třetí, tvorba je zdecimovaná, až od příštího roku počítáme se státním fondem kinematografie, který by měl poskytnout 100-150 milionů korun ročně. A za čtvrté, Slovenská televize ani zdaleka neplní své veřejnoprávní poslání tak, jak to činí Česká televize - to jest, filmovou produkci téměř nepodporuje," vypočítává Dubecký.
|
Co dělají klasikové |
| DUŠAN HANÁK Režisér dříve proslulý hranými filmy připravuje po svých dokumentárních Papírových hlavách, promítaných před časem i v tuzemských kinech, další celovečerní dokument s názvem Intolerance (Policejní stát). |
| MIROSLAV LUTHER Natáčí Útěk do Budína, volnou adaptaci románu Vladislava Vančury, ve dvou verzích: jako pětidílný projekt pro televizi a dvouhodinový film do kin, s českou herečkou Lenkou Vlasákovou v hlavní roli. |
| DUŠAN TRANČÍK Podobně jako Hanák chystá celovečerní dokument - o lidech v minulosti násilně zavlečených do Sovětského svazu; pro svůj návrat k hrané tvorbě píše příběh Přelétavé štěstí Aničky Jánošíkové, líčící osudy "au pair" v Anglii. |
Po volbách se změnila politická garnitura, stát na Kolibu poslal kontrolu a začal domáhat vrácení svých peněz včetně narůstajícího penále - zatím marně. "Noví majitelé Koliby tyto dluhy zdědili, zdráhají se proto rezortu kultury vrátit celou sumu. Navrhují vrátit 41 milionů vydaných na filmy, ale penále - 88 milionů - investovat do oživení filmových studií, stát však odpouštění dluhu odmítá," shrnula nedávno ve své reportáži z opuštěných laboratoří Koliby studentka filmové vědy Katarína Mišíková. Citovala také zástupce nynějších vlastníků, podle kterých by jen investice nutné ke vzkříšení laboratoří činily deset milionů marek; ovšem těžko se hledá investor, dokud právní spor trvá. "Jak penále roste, dlužná částka se už blíží původní privatizační ceně Koliby," upozorňuje na kuriozní shodu Dubecký.
Nicméně - ledy se pomalu hýbají. Na Kolibě se začala točit velká zahraniční zakázka, televizní projekt na historické téma, v němž hrají i hvězdy typu Donalda Sutherlanda. Na letošní rok jsou ohlášeny dvě hrané premiéry, koncem května Vadí nevadí od Evy Borušičové, jejíž debut Modré z nebe se promítal i v tuzemsku, na podzim snímek Vlada Balca Déšť padá na naše duše. Chudou žeň snímků však vyvažuje činnost Slovenského filmového ústavu, odkud už vzešel obsáhlý katalog tamní hrané tvorby, ročenka shrnující poslední dekádu a nově i pravidelný měsíčník Film.sk, který lze sledovat - stejně jako aktivity celého ústavu - i na internetu.
