Bánův přístup se ukázal moderní nejen v pojetí obrazové řeči (vychází z tradic humanistické fotografie, ale neulpívá na popisném záznamu, snaží se záběry symbolizovat), nýbrž také v tematickém zacílení, které nespoléhalo ani na horké aktuality, ani na folklor.
Andrej Bán totiž není nezúčastněný pozorovatel-lovec, ale ani moralizátor, aktivista či sběratel projevů odcházejícího světa. Tento fotograf je velmi dobře "v obraze", orientuje se, kudy se (nejen slovenská) společnost ubírá.
Ve své vlasti cestuje oblastmi, jejichž obyvatelé v tom ovšem "lítají": už nejsou vkořeněni do věčného koloběhu, ale ještě nedisponují kosmopolitní odvázaností.
Předloni se Andrej Bán stal prvním vítězem grantového programu Photodocument.sk, který autorovi poskytne určitou sumu peněz a on má během daného kalendářního roku vytvořit obrazovou zprávu o Slovensku. (Loni byla vybrána Lucia Nimcová, jejíž soubor byl už představen i v Česku, letos Pražan Tomki Němec, který nyní skládá svůj účet výstavou v Bratislavě v rámci tamního Měsíce fotografie).
Bán předložil kolekci Iné Slovensko 2002, v níž organicky navazuje na svou předchozí tvorbu, ale po zákonu pravděpodobnosti je procento vynikajících záběrů v novějším souboru menší než ve výboru za deset let tvorby.
Obdobně jako u Nimcové je ten časový limit pro vznik snímků cítit; v Bánově případě konkrétně v tom, že princip "zákulisí" společenských akcí, na nějž se autor soustředil, při předložení celku vyznívá jako trochu mechanické hledání a spásání oné "jinakosti".
Nicméně Bánova zpráva jako celek opět nepopisně vypovídá o paradoxech současné slovenské reality. Až bude Bán definitivně uzavírat cyklus Iné Slovensko, několik záběrů z té předloňské zakázky jistě uplatní.
Pořadatelská Moravská galerie Brno zasluhuje kritiku. Chodba v ambitu Místodržitelského paláce je sama o sobě problematickým výstavním prostorem, ale budiž. Akceptovat se dá i prostá instalace (fotografie za skly), ale aby některé práce byly (ne)nasvíceny tak, že prakticky nejsou k prohlížení, to je při dnešních standardech trochu moc.
Konkrétně jde třeba o záběr, který zde reprodukujeme. Naopak uznání táž instituce zasluhuje za podíl na nedávno založené edici Cameracura.
Vycházejí v ní cenově přístupné, ne však sflikované katalogy některým z těch fotografů, kteří v Brně vystavovali. Bánova publikace je čtvrtá v pořadí.
