Vyznání z dokumentu Zdeňka Zelenky Herci Jiřího Hubače, který odvysílá ČT v neděli, jim autor oplácí. "Herci jsou moje jistota. Už když jsem začínal, umínil jsem si, že budu psát pro konkrétní tváře, a naštěstí na to režiséři slyšeli. Když herec ví, že je role psaná přímo pro něj, vydá ze sebe vše," říká absolvent elektrotechnické školy, jenž od 60. let pracoval v televizi jako dramaturg a od 70. let se věnuje psaní.
"Má rád herce. A vůbec lidi"
Podílel se na Dietlových seriálech Tři chlapi v chalupě či Eliška a její rod, z jeho vlastní tvorby zůstanou v paměti televizní příběhy Lístek do památníku, Ikarův pád, Tažní ptáci, Nezralé maliny, Hřbitov pro cizince či Zámek v Čechách i filmy Učitel tance, Všichni moji blízcí, Fany a Babí léto.
Pro divadlo Hubač upravil romány Král Krysa a Komu zvoní hrana, napsal libreto muzikálu Johanka z Arku a pro Jiřinu Bohdalovou hry Dům na nebesích a Generálka. "Jeho dialogy si herec ani nemusí upravovat do pusy," chválí Bohdalová. Nebýt jí, Dům na nebesích by asi nedopsal: část rukopisu omylem skončila v popelnici a Hubač prý stávkoval, dokud mu herečka neřekla, že Hemingway údajně ztratil celý román – a napsal ho znovu a lépe.
"Má rád herce – kromě toho, že má rád lidi. Píše uvěřitelné příběhy, kde vládnou emoce a pravda," říká Martin Dejdar. Podle Jiřiny Jiráskové jsou Hubačovy postavy "blízké, jako by žily vedle vás". Zlata Adamovská vystihuje Hubače slovy "talent, neokázalost, slušnost, pokora" a Stanislav Zindulka mu přisuzuje "odzbrojující laskavost a něžný smysl pro humor". I Jiří Bartoška je rád, že patří do jeho stáje. "Jen by měl začít kouřit, cigareta by mu slušela," žertuje.
Hubač v pořadu vzpomíná na Vladimíra Menšíka či Vlastimila Brodského a obecně mluví o "poslední generaci velkých bardů". Hned však dodává: "Ale nemyslím to nijak staromilsky, i dnes existují velké herecké osobnosti, jen je mezi nimi značný rozptyl. Aby se znovu zrodilo celé silné pokolení, to by snad musela přijít biologická revoluce."
Když v roce 1999 vstupoval do televizní Dvorany slávy, děkoval Hubač právě hercům: "Nikdy mě nezklamali, věřili mi víc než já sám sobě." Jejich vyznání ho určitě potěší, ale nejlepším dárkem k osmdesátinám by pro něj byla zpráva, že se konečně natočí jeho Salon Gruber oceněný ve scenáristické soutěži Sazky. Čeká na to již sedm let.
