Kromě komiksových dobrodružství, jež plnila stránky legendárního časopisu pro mládež, jsou Rychlé šípy i hrdiny Foglarovy trilogie Dobrodružství v temných uličkách - Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. Dočkali se filmového i divadelního zpracování, podle jejich vzoru vznikla řada turistických a skautských oddílů.
Jaroslav Foglar stvořil kladné hrdiny kreslených vyprávění v době po Mnichovu, Rychlé šípy byly trnem v oku nejenom nacistickému, ale i komunistickému režimu. Nacisté zakázali Mladého hlasatele v roce 1941, po válce vycházel do roku 1948 a následně až v uvolněnější atmosféře šedesátých let.
Celkem vzniklo tři sta šestnáct příběhů. Původní kreslenou podobu dal pražské partě Jan Fischer, dalšími kreslíři byli Václav Junek, Bohumír Čermák a Marko Čermák. Bratrstvo kočičí pracky, časopis Tam-tam, čestné závody všeho druhu i morální apely v podání Dušína a spol. po roce 1989 souborně vycházely i jako knihy.
"Stvoření Rychlých šípů byl zlomový moment v historii českého komiksu. Šlo o první realisticky kreslený domácí seriál, navíc suverénně pracující s textovými bublinami," vysvětlil komiksový odborník Tomáš Prokůpek. Podle něj je pětice stále velmi úspěšně prodávaným titulem.
"Zvláště ta část scénářů, která má nepokrytě výchovný obsah, už sice viditelně zestárla a současná komiksová scéna má na dosah nejaktuálnější podněty z celého světa, ale ani sedmdesát let od svého vzniku nejsou Rychlé šípy čtivem pouze pro nostalgiky," uzavřel Prokůpek.
