Slaven Tolj: Untitled Retrospective | foto: Luděk Prošek

Slaven Tolj se dotýká nejen balkánských stigmat

Výstava chorvatského umělce Slavena Tolje (1964), významné osobnosti balkánské výtvarné scény, mapuje vývoj jeho výrazně sociálně-politicky angažované tvorby.

Galerie Emila Filly v Ústí nad Labem už více než deset let monitoruje posttotalitní výtvarné umění střední a jihovýchodní Evropy. Aktuální přehlídka Slavena Toljeho tedy není výjimkou. 

Své umělecké aktivity, jako účast na výstavě současného výtvarného umění After the Wall ve Stockholmu (1999) nebo kurátorský koncept pro chorvatský pavilon na Benátském Bienále 2005, doplňuje Tolj i kurátorskou a organizační činností.

V roce 1988 založil instituci původně zaměřenou na rozvoj regionálního uměleckého dění v Dubrovníku – Art Workshop Lazareti, dnes jedno z nejdůležitějších chorvatských uměleckých center.

Rodnému Dubrovníku zasvětil Tolj téměř celou svou tvorbu. Neustále se vrací k možnosti reflexe vojenských událostí spojených s rozpadem Jugoslávie a jejich přenášení širších společensko-historických kontextů. Galerie Emila Filly formou retrospektivní bilance přináší zhuštěnou osobní výpověď autora o tomto nedávném traumatu.

Tolj si vytvořil specifický jazyk, jehož prostřednictvím popírá jakoukoli expresivitu. Pro svá díla se silným kritickým nábojem využívá strategie pozdní moderny, principy hnutí arte-povera a minimalu i momenty individuální mytologie a fetišizace předmětu. Své angažované vnímání s oblibou přenáší do nevýrazných uměleckých forem.

V roce 1997 vytvořil v rámci prestižní mezinárodní přehlídky „Documenta X“ téměř nepostřehnutelné dílo. Pod kopuli kasselské nádražní haly umístil dvě světla, jejichž symbolika spočívala v jejich vlastním příběhu: aby se během vojenských útoků zachránily vzácné barokní lustry jezuitského kostela v Dubrovníku, musely být uloženy do depozitáře a nahrazeny technickými světly.

V Kasselu tak vznikla tichá reminiscence odkazující k tragickým válečným událostem. Velmi názorně Tolj pracoval i se sebedestruktivním podobenstvím o procesu globalizace. V roce 2001 se zúčastnil festivalu akčního umění Body and the East (Galerie Exit Art, New York) s performancí nazvanou Globalisation. Seděl za stolem, před sebou položené dvě lahve – americké whisky a ruské vodky.

V zamyšlení připomínajícím meditaci je průběžně obě vypil. Pod povrchem tohoto až sebevražedného rituálu, na jehož konci upadl na dva dny do kómatu, se skrývala cílená výpověď o skutečné povaze globalizace.

Spočívala v tom, co se dělo po jeho hospitalizaci, když organizátoři museli bezprostředně ukončit program. Nastalý zmatek a dezorientace modelově symbolizovaly střet americké multikulturní demokracie a východoevropské mentality.

Přestože se Slaven Tolj soustavně dotýká politicko-historických stigmat lidstva, jeho díla si zachovávají formu tiché vznešené výpovědi s morálním poselstvím a sisyfovskou vírou v člověka.

SLAVEN TOLJ: Untitled Retrospective
Galerie Emila Filly, Velká Hradební 19, Ústí nad Labem, kurátor Michal Koleček. Výstava trvá do 6. června, vstupné 10 korun, www.gef.cz
Hodnocení MF DNES: 80%