Sláva barokní Čechie: poklady

Výstava Sláva barokní Čechie, která probíhá ve čtyřech výstavních prostorách Národní galerie v Praze, si klade za cíl představit umění, kulturu a společnost barokních Čech a poopravit hodnocení této epochy jako období "temna". V minulých týdnech jsme představili jednotlivé expozice: Barokní triumfy, Barokní velmoc, Svátky baroka a Život a smrt v baroku. Tímto dílem seriál tedy končí.

Kromě oddílu Život a smrt v baroku je v Paláci Kinských umístěna ještě poslední, pátá část výstavy Sláva barokní Čechie - Poklady baroka. V donedávna nepřístupných sklepních prostorách paláce je v působivé instalaci představeno umění barokních zlatníků, medailérů a v neposlední řadě sklářů. Expozice je atraktivním doplňkem k předchozím čtyřem tematickým částem. K vidění jsou tu zdobené zlaté monstrance a jiné drahocenné liturgické náčiní, zlatý pláštík Panny Marie svatohorské ozdobený perlami, drahokamy a obřím smaragdem, sbírka stříbrných mincí a medailí, český křišťál i další luxusní předměty z produkce tuzemských sklářů.

Seriál Sláva
barokní Čechie


Tradice českého sklářství sahá hluboko do středověku, ale světový věhlas získalo právě v době baroka. Dodnes vyhledávaný český křišťál má své počátky na konci 17. století, kdy došlo k technologickému zdokonalení výroby skla, které umožnilo jeho lepší broušení a řezání. Řezači skla se následně etablovali jako samostatná profesní skupina oddělená od sklářských mistrů. Ve svém řemesle dosáhli takové virtuozity, že skleněné číše zdobili nejen ornamentálním dekorem, ale i mytologickými a biblickými výjevy, vedutami měst nebo portréty významných osobností. Po roce 1700 se v Turnově začaly vyrábět křišťálové lustry, které se brzy staly žádaným vývozním artiklem. Dvanáct si jich v roce 1727 objednal francouzský král. Jiným vynálezem českých sklářů bylo dvojstěnné sklo. Mezi dvě do sebe vložené skleněné číšky se vkládala zlatá fólie s figurativní nebo ornamentální rytinou.

K významu českého barokního skla přispěla kromě dokonalosti materiálu a virtuozity zpracování a zdobení také promyšlená organizace. V domácím prostředí nebylo dost odběratelů a valná část výroby směřovala na export. Střediskem obchodu se sklem byl zejména Kamenický Šenov. Zdejší řezač skla Jiří Kreybich podnikl na přelomu 17. a 18. století zprvu s trakařem, později s koňskými povozy na třicet obchodních cest; putoval především do Londýna, Moskvy a Cařihradu. Pražský podnikatel Jan Ferdinand Bramberger se zase specializoval na vývoz křišťálových lustrů, které v zahraničí propagoval i reklamními letáky.

Sláva barokní Čechie 1

Sláva barokní Čechie 2

Sláva barokní Čechie 3

Sláva barokní Čechie 4

Sláva barokní Čechie 5

Sláva barokní Čechie 6

Sláva barokní Čechie v expozici kombinuje sochy, obrazy, nábytek, ale i předměty, jež tehdy lidé užívali.

Sláva barokní Čechie v expozici kombinuje sochy, obrazy, nábytek, ale i předměty, jež tehdy lidé užívali.

Sláva barokní Čechie v expozici kombinuje sochy, obrazy, nábytek, ale i předměty, jež tehdy lidé užívali.

Sláva barokní Čechie v expozici kombinuje sochy, obrazy, nábytek, ale i předměty, jež tehdy lidé užívali.

Sláva barokní Čechie v expozici kombinuje sochy, obrazy, nábytek, ale i předměty, jež tehdy lidé užívali.

Sláva barokní Čechie v expozici kombinuje sochy, obrazy, nábytek, ale i předměty, jež tehdy lidé užívali.