Nynější ústecká výstava Portrét umělce jako mladého muže, již loni premiérově připravil kurátor János Szoboslai pro centrum současného umění v Dunaújvároši, má přiměřené ambice - ukázat na pečlivě vybraném materiálu způsob, jakým umělci používají autoportrét ve svém díle, přesněji v konceptuálně myšlené fotografii. Toto omezení jediným problémem však kupodivu přináší poměrně přesnou informaci o současném maďarské umění: standardní mezinárodní výrazové prostředky, nezakomplexovaně samozřejmý styl jednotlivých prací, popkultura jako zdroj a jasná orientace v tématech současného umění.
Tamás Komoroczky ve svém cyklu fotek odkazuje ke skandálnímu pornovideu bratří Chapmanů - jak je patrné z fotografie, na níž hlava leží uprostřed jedovatě barevných květů. Pózuje tu či předvádí každodenní situace (na hřišti, u stolu, při malování, stříhání vlasů) za přítomnosti a akční souhry "příruční druhé hlavy" vymodelované do vlastní podoby. Kriszta Nagyová pak v manipulovaných autoportrétech "pracuje" - méně poeticky a méně drasticky, ale s přesnější myšlenkou - s tvarem svého poprsí. Balász Beöthy a Hajnal Némethová se pomocí jednoduchého principu zrcadlení portrétují v kulisách evokujících kultovní filmy, reklamy a klipy - s lehkým náznakem zpochybněné sexuální identity. Csaba Nemes se jako jediný výrazněji dotýká Maďarska a zkušenosti konkrétního kulturního a sociální prostoru - jeho ironická metafora "cizího jazyka" však na výstavě ustupuje obecné každodennosti.
Výstava vypadá dobře. Na rozdíl od vzpomenuté velké oficiální výstavy v Praze v severočeském Ústí nad Labem vědí, proč to dělají.
Galerie Emila Filly ukazuje mladé Maďary především s ohledem na podobnou situaci tamní výtvarné scény a díky přirozenému hledání kontaktů s obdobnými regionálními uměleckými centry ve střední Evropě. Institut současného umění v Dunaújvároši je asi v podobném postavení jako Galerie Emila Filly - působí na okraji, ale dělá výstavy, jež centru často chybějí.
Portrét umělce jako mladého muže. Galerie Emila Filly. Ústí nad Labem. Výstava se koná do 16. května.
Tamás Komoroczky ve svém cyklu fotek odkazuje ke skandálnímu pornovideu bratří Chapmanů - jak je patrné z fotografie, na níž hlava leží uprostřed jedovatě barevných květů. Pózuje tu či předvádí každodenní situace (na hřišti, u stolu, při malování, stříhání vlasů) za přítomnosti a akční souhry "příruční druhé hlavy" vymodelované do vlastní podoby. Kriszta Nagyová pak v manipulovaných autoportrétech "pracuje" - méně poeticky a méně drasticky, ale s přesnější myšlenkou - s tvarem svého poprsí. Balász Beöthy a Hajnal Némethová se pomocí jednoduchého principu zrcadlení portrétují v kulisách evokujících kultovní filmy, reklamy a klipy - s lehkým náznakem zpochybněné sexuální identity. Csaba Nemes se jako jediný výrazněji dotýká Maďarska a zkušenosti konkrétního kulturního a sociální prostoru - jeho ironická metafora "cizího jazyka" však na výstavě ustupuje obecné každodennosti.
Výstava vypadá dobře. Na rozdíl od vzpomenuté velké oficiální výstavy v Praze v severočeském Ústí nad Labem vědí, proč to dělají.
Galerie Emila Filly ukazuje mladé Maďary především s ohledem na podobnou situaci tamní výtvarné scény a díky přirozenému hledání kontaktů s obdobnými regionálními uměleckými centry ve střední Evropě. Institut současného umění v Dunaújvároši je asi v podobném postavení jako Galerie Emila Filly - působí na okraji, ale dělá výstavy, jež centru často chybějí.
Portrét umělce jako mladého muže. Galerie Emila Filly. Ústí nad Labem. Výstava se koná do 16. května.
