Temný prostor, kulatá černá nafukovací matrace pod kulatým skleněným pódiem, na ní různě poskládaní diváci, jejichž jediným úkolem je ležet a dívat se vzhůru - tak vypadal sál Ponce těsně před představením. Kdo to zažil, jistě potvrdí, že už ležení ve víceméně společenském oděvu s hromadou cizích lidí přináší poněkud zvláštní pocity. A což teprve, když na skleněné pódium - pro diváky vlastně strop vypadající nebezpečně křehce - vyrazili tanečníci. Už jste někdy viděli zespoda bosou nohu v taneční akci? Už jste měli pocit, že jste pod hladinou, v níž někdo hledá svůj obraz?
Granhoj Dans: FootFace |
Divadlo Ponec Praha |
Uvedeno na festivalu Polární záře jako světová premiéra ve dnech 20. a 21. listopadu 2001. |
Ne všechny zážitky byly příjemné - veškeré otřesy a údery konstrukce přenášela do podlahy, takže ležící diváci prožívali tanec celým tělem, občas se ozval žaludek... Zvlášť nepříjemná byla stepařská pasáž jedné z tanečnic - vizuální dojem, že vám někdo dupe po obličeji okovanými botami, doprovázel ohlušující rachot a otřesy podlahy. I jednoduché a známé pohyby z podhledu jsou k nepoznání, nahoře je najednou jinde, než jste zvyklí, všechno je jinak...
Tvůrci si dobře uvědomovali, že zatížení všech smyslů je extrémní, proto šetřili na zvucích - jediným doprovodem byly jednak rytmické dupy, výdechy či tleskání vytvářené tanečníky, jednak roztomilou angličtinou pronášené technické komentáře k právě viděnému. "Investigating dance from below" je velmi zajímavá zkušenost přesahující rozměry tanečního umění; zkušenost, díky níž si divák uvědomí zažité stereotypy a je konfrontován s odporem své mysli a těla cokoliv měnit. Ale stejně se neubrání.