Skupina Vltava se rozloučila

Pražská beatová skupina Vltava, která obohatila naši scénu vtipnými, stylově barevnými písněmi, skončila. „Pod značkou Vltava jsme koncertovali po dobu šestnácti let, odehráli jsme stovky vystoupení v Čechách i na Slovensku a prožili krásný kus života,“ říká zpěvák a kytarista Robert Nebřenský a dodává: „Odcházíme a radujeme se, protože víme, že naše hudba zůstává. Odcházíme a těšíme se, že jedním koncem něco nového začíná.“

Členové Vltavy se rozejdou jednak za vlastními projekty a jednak zvažují nabídky na působení v jiných kapelách. Podrobnosti zatím neupřesnili. A tak Vltava uspořádala turné, na kterém se s posluchači rozloučila. Turné začalo v Příbrami.

V únoru Vltava pokračovala přes Pardubice, Litomyšl, Mladou Boleslav a Terezín. V Praze se skupina objevila 20. února v Paláci Akropolis.

Jen malá část těch, které si hudebníci v čele s Robertem Nebřenským za dobu své existence získali, mohla slyšet naposledy živě jejich největší hity. Koncert byl podle ČTK vyprodán dlouho předem a do Akropole se dostalo jen několik set těch nejrychlejších.

Vltava se dala dohromady kolem bývalého člena kapely Krásné nové stroje Roberta Nebřenského, takřka výhradního autora repertoáru. Už jeho rané písně byly plné hravých, obrazných textů, muziku rozechvívaly jazzové i beatové rytmy.

Posluchači si oblíbili něžné hity Kapitán Pejsek či Prasátko, z něhož se ujal motiv: „Prasátko nemá hlad, chce, snad chce jenom podrbat.“ Vltava nabídla ironickou verzi znělky k seriálu o majoru Zemanovi, v druhé polovině devadesátých let obohatila styl prvky tvrdšího rocku a elektroniky.

I když Vltava nikdy nedosáhla proslulosti, jíž se těšila třeba ostravská kapela Buty, zanechala za sebou vybroušená alba Mládí i tak velkou lásku bere s humorem (1994), Šťastnej jako trám (1996), Marx, Engels, Beatles (1998) a Když bozi zestárnou (2000). Loni se na trhu objevila bilanční kolekce kapely Vltava.

Skupina Vltava.

Skupina Vltava.

Skupina Vltava.

Skupina Vltava.

Skupina Vltava.