"Snažil jsem se o to, aby kniha zabrala celý svět, literárních pramenů o kvašených nápojích je ale strašně málo. Dějiny piva jako historický obor neexistují a na podobné úrovni se tomu dodnes téměř nikdo nevěnoval. V Čechách to byl například muzikant Josef Staněk, který vydal knihu Blahoslavený sládek, i ta ale obsahuje řadu nepřesností," řekl o populárně věděcké knize Večerníček.
Informace tak získával například ze starých pergamenů z Egypta, opisů sumerských tabulek nebo bájí amerických indiánů.
Za první zárodky kvašených nápojů z obilí, ze kterých se pivo vyrábí, považuje Večerníček období neolitu. "Pravěcí lidé v této době začínají pěstovat obilí, které ženy pro lepší stravitelnost napřed rozžvýkaly a vyplivovaly do džbánů. V nich pak docházelo k přirozenému kvašení, enzymy ze slin navíc napomáhaly k přeměně škrobu na cukry. Dá se říci, že počátky piva těsně souvisí s výrobou prvního chleba," míní Večerníček.
Nazareth vyprodali Bobycentrum a v Brně plánovali i večírek
|
Skotská kapela Nazareth ve čtvrtek vyprodala brněnské Bobycentrum. Tři a půl tisíce lidí se dovnitř nahrnulo tak rychle, že teplická předkapela Blue Rocket musela na pódium vyběhnout o půl hodiny dřív. Netrpěliví fanoušci si totiž hlasitým pískotem vyžadovali nějakou aktivitu.Vycházel také z poznatků archeologů, kteří první pozůstatky obilného rmutu datují do období asi 5 000 let před naším letopočtem.
Kniha končí obdobím středověku, které ale v evropském pivovarnictví sahá v některých státech až do poloviny 16. století, kdy vrcholí technologické změny v jeho výrobě. "Už chystám i druhý díl, mapující výrobu piva od této doby až do současnosti. Třetina rukopisu je už hotová, skončit bych mohl na podzim," dodal Večerníček.
