Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Skrze ženské postavy mluvím o černoších

  9:07aktualizováno  9:07
V rámci festivalu Tvůrčí Afrika, který skončil v pondělí, navštívil Hradec Králové, Liberec a Prahu dramatik Koffi Kwahulé. Pochází z Pobřeží slonoviny a píše francouzsky; ostatně ve Francii žije už od studií. „Francie ulehčuje dramatikům vstup na scénu - už tím, že tam funguje dobrá divadelní síť,“ vysvětluje, proč se nevrátil do rodné Afriky.

Když se řekne africké divadlo, český divák si vybaví křepčení okolo ohně za zvuku bubnů. Pod pojmem současné africké divadlo si pravděpodobně už nepředstaví vůbec nic...
Masky a tance jsou samozřejmě součástí afrického divadla. Takové divadlo stále v Africe existuje, ale současná umělecká tvorba touto cestou nejde: nová sdělení hledají autoři pomocí jazyka.

Setkal jste se s názorem, že jako Afričan máte psát pouze o africké kultuře a mentalitě?
To si myslí spousta lidí, ale vadí mi spíš předsudky o Afričanech samých - O Afričanem často panuje zkreslená představa: jakoby se nám odpíralo právo na vývoj a změnu. A tudíž ani já v roce 2002 přece nemůžu psát jen o Africe a problémech kolonialismu.

Hrdinkami vašich her jsou často ženy. Jsou ženské charaktery zajímavější?
Skrze ženské postavy vlastně mluvím o černoších. Mezi ženami a černochy je jistá podobnost. Prostředí, ve kterém žijeme, je společností masových zabijáků. Ti si jako oběti vyhledávají vždy ty nejkřehčí. Pro mě žena zastupuje černocha, který je podobně slabý vůči společnosti jako žena vůči agresorovi. Jde i o diskriminaci. Žen je na světě víc než mužů, přesto je jim vštěpováno, že jsou slabší, menší a méně potřebné. A podobné je to s černochy.

Milujete film, ale nakonec jste se dal na divadlení dráhu.
Dramatikem jsem vlastně náhodou: hlásil jsem se na kinematografii, ale ten rok ji na univerzitě v Abidžanu neotevřeli. Na teatrologii jsem šel z nouze - přečkat rok než filmovovou fakultu otevřou. Ale pak jsem divadlu přišel na chuť. Filmové postupy tak používám alespoň ve svých dramatech.

Vaši první hru, Velkého hada, cenzura zakázala. Druhá hra, 1+1=1, se naopak stala hitem Pobřeží slonoviny. To je obvyklý osud dramatiků v Africe?
Hru sice cenzura zakázala, ale osobně mě výrazně neperzekvovali. Nezavřeli mě, jen mi ukončili stipendium na škole. Cenzuře vadilo několik věcí: ta hra pojednává o diktátorovi a je tam navíc erotický motiv, kdy jej žena uhodí svými kalhotkami. Podle lidové představivosti se pak musí muž zbláznit.
A hra 1+1=1? Ta zaujala tím, že je to drama pouze pro dvě postavy. V euroamerické světě je to běžné, ale v Africe to byl první kus tohoto typu. Nikdo si neuměl představit divadlo bez masek, tamtamů a zpěvů. Všichni byli zvědaví a přišli. Dnes je situace jiná: komorní hry jsou nejpopulárnější. Moje monodrama Vesnice cvoků se hrálo třeba v sále pro šest set diváků.

Kromě filmu vás ovlivnil ještě jazz, který se do vašich her promítá. Napadá mě paralela s Woody Allenem. Nehrajete také na nějaký nástroj?
Neumím ani noty, přesto se považuji za jazzového muzikanta. Jen se místo notami se vyjadřuji rytmem a zvukem slova.

Koffi Kwahulé se narodil roku 1956 v Abengourou na Pobřeží slonoviny. Vystudoval univerzitu v Abidžanu a poté slavnou Národní vysokou školu dramatických umění ve Francii, kde dnes trvale žije. Kwahulé je světově proslulým autorem šestnácti her, které hrají divadla v Africe, Evropě i Americe. Hru Nestyda z roku 2000 právě vydává v češtině Divadelní ústav.


Africký dramatik Koffi Kwahulé.

Africký dramatik Koffi Kwahulé.

Africký dramatik Koffi Kwahulé.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odhalení poštovní známky k půl století s Cimrmanem
VIDEO: Základy filatelie se otřásly. Je tu druhá známka s Cimrmanem

K padesátému výročí uvedení první cimrmanovské hry Akt přichystal soubor okolo Zdeňka Svěráka společně s Českou poštou novou Cimrmanovu známku. Na vzniku se...  celý článek

Ze zkoušek ústeckého kusu Život je krásnej
RECENZE: Život je krásnej. I přes ty problémy s početím či odpor k sexu

Krásní lidé žijí krásné životy. Někdy se jim ale stane, že ten pocit nemají. Tak uvádí ústecké Činoherní studio svou nejnovější premiéru, kterou je autorská...  celý článek

Záběr ze zkoušek kusu Lámání chleba
Rodinné kroniky ukážou, jak se na jižní Moravě po válce lámal chleba

Šatna tělocvičny, barevné vinohrady, proměna moravského venkova a hlavně šedesát let nedávné historie. Skutečné události z jihomoravské vísky Skoronice se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.