Pro připomínku či pro nezasvěcené, projekt tvůrců soustředěných kolem ostravského Divadla Mír vznikl za karantény, o níž vypráví, ale obraz hereckého stavu bez peněz a bez diváků pojal bez plačtivosti a s nadhledem.
V úvodní epizodě zkusil soubor z nouze streamovat improvizované skeče provázené prosbou o podporu, načež jej zaskočilo, že na účtu mu od fanoušků přistál bezmála milion korun.
To se musí utajit, rozhodli se hrdinové v minulém finále – a druhý díl začíná okamžikem, kdy peníze záhadně zmizí, zato na oblastní scénu vkráčí blahosklonná hvězdná posila čili Langmajer.
Do značné míry vychází děj seriálu z reality. „Nová epizoda opravdu vznikla jenom díky příspěvkům od diváků,“ vysvětluje režisér Vladimír Skórka, jak podpořili hostitelské divadlo a mezi pětadvacet herců rozdělili 320 tisíc korun.
Podobný postup platí pro případné pokračování a lze předpokládat, že fanoušci snad nejzábavnějšího ze všech domácích seriálů s koronavirovou tematikou se o ně postarají. Zvláště když uvidí pointu premiérové části, v níž pražský host vytře domácím zrak, a zatouží vědět, jak se absurdita bude vyvíjet dál.
Pravda je, že Jiří Langmajer tu ve srovnání se svými postavami z tuctových romantických komedií poslední doby předvádí výkon jiskřivý, hravý, skoro oscarový. Sebeparodie ho zjevně těší, na důstojnost vlastní osoby se v nejmenším neohlíží a coby populární celebrita, jež na regionální kolegy shlíží se shovívavou povýšeností jako na ochotníky, baví náramně.
„Mně o ty prachy zase tak nejde,“ ujišťuje s familiárním tónem profesní pospolitosti. „To ode mě není machrování, já prostě jsem hvězda,“ vysvětluje své chování, požadavky, manýry.
A když je nejhůř, svaluje vše na svou agentku, jako kdyby prosťáčkům z oblasti předváděl, kterak to chodí ve velkém světě žádaných profesionálů. Ostatně není jediný, na šéfa souboru si troufne i napomenutá uklízečka šetřící dezinfekcí: „Kdybyste vy hrál, jako já uklízím, tak jste dávno v Národním!“
Laciné rekvizity počínaje plastovým mečem a konče letitým karavanem s nápisem Důl Československé armády pak groteskní výbavu divadelního zákulisí ještě dokreslují.
Nicméně je to právě Langmajer, kdo dokonale nahrává domorodé vzpouře stavovské hrdosti, ať postrádá ve vybavení vonné tyčinky, nebo na jevišti sahá k přepjatým gestům hodným antické tragédie. Umělecké zhroucení a následný triumfální návrat svého hrdiny si vyloženě vychutnává.
Přesto však Langmajer není sólistou, jenž by v souladu s rolí všechny své partnery zakryl, v seriálu účinkují herci ostravského Divadla Mír v čele s uskupením Tři tygři, dále Jana Bernášková či Michal Suchánek.
Sám Skórka se před nouzovým stavem chystal točit pokračování komedie Copak je to za vojáka. Vtipně hořká legrácka pro YouTube mu tedy může posloužit jako vítaná rozcvička – i laťka, pod kterou už by se neměl přikrčit.
