Divadlo Sklep zahrálo českým vojákům na základnách v Bagrámu a Kábulu

Divadlo Sklep zahrálo českým vojákům na základnách v Bagrámu a Kábulu | foto:  poručík Rostislav Klíma, 9.ÚU Kábul

Byl to obrovskej sukces, popsal Marhoul výlet Sklepáků do Afghánistánu

  • 28
Divadlo Sklep se ve čtvrtek vrátilo z afghánské mise. Na základnách v Bagrámu a Kábulu zahráli vojákům svůj výběr z Besídek. „Ti vojáci jsou vděční za cokoli z domova,“ sdělil iDNES.cz režisér Václav Marhoul.

Nápad na nezvyklý sklepácký výlet přišel v dubnu, když se režisér Marhoul sešel v Kábulu s velvyslancem Miroslavem Koskem. „Postěžoval si, že měli domluvený nějaký soubor, který to však odřekl kvůli strachu. Tak jsem mu nabídl, že se pokusím domluvit s lidmi ze Sklepa. K mému překvapení všichni souhlasili,“ popsal Václav Marhoul. Od té doby se na cestu divadlo připravovalo. Herci v Afghánistánu vystoupili bez nároku na honorář, náklady pokryla česká armáda a velvyslanectví v Kábulu.

Divadlo Sklep předvedlo českým vojákům takzvaný Výběr z Besídek. „Byly to krátké scénky a písničky, což si každý z nás připravuje sám. Je to taková koláž, něco jako Monty Pythoni. Nic vážného,“ popsal Marhoul. 

Sklep v chinooku

„Nechci, aby to vyznělo nepatřičně, ale musím říct, že to byl obrovskej sukces,“ popisuje režisér. „Nejde ani o to, co jsme přesně hráli a že divadlo Sklep hraje tu ‚legraci‘. Pro ty vojáky tam je dobré cokoli, co jim z domova přivezete, i když je to pecen chleba. Jsou strašně vděční za něco, co je vytrhne z denních úkolů a z rutiny. Takže to ocenili v maximální možné míře,“ vysvětluje.

Divadlo Sklep zahrálo českým vojákům na základnách v Bagrámu a Kábulu
Divadlo Sklep zahrálo českým vojákům na základnách v Bagrámu a Kábulu

První představení se odehrálo na americké vojenské základně Bagrám, druhé pak na mezinárodní základně KAIA v Kábulu. „Mezi oběma základnami jsme měli noční přelet s Američany. Museli jsme do vrtulníku Chinook nastěhovat úplně všechno,“ popisuje autor filmů Mazaný Filip či Tobruk.

„Chtěli jsme vojáky podpořit, bez jakéhokoli patosu jim vzdát svůj dík a úctu,“ vypráví Marhoul. Sklep tedy hrál výhradně pro českou posádku. „Ale mohl tam přijít kdokoli. Na naše středeční představení nakouklo asi deset tureckých vojáků a zůstali až do konce,“ směje se. „Výborně se bavili, i když vůbec ničemu nerozuměli...“

Tvorbu to neovlivní

„Humor vždycky pomáhá. My jsme na Bagrámu hráli pro tu rotu, co přišla o pět kamarádů. Těžko se mi pro to hledají slova, abych to v plné míře vystihl,“ popisuje Marhoul setkání s vojáky. Akce prý měla velký vliv na samotné členy souboru a jejich představě o činnosti armády. Že by se afghánské zážitky odrazily v jejich tvorbě prý ale nehrozí. „To je tak strašně vážné téma, že by to bylo proti smyslu dvaačtyřicetileté historie divadla Sklep,“ uvažuje Marhoul. 

Byl by ale rád, kdyby na Sklepáky někdo navázal. „V americké armádě je po desítky let dobrým zvykem, že se jezdí vojáky podporovat. A to i velké hollywoodské hvězdy. Marlen Dietrichová za druhé světové zpívala pro vojáky pomalu v první linii,“ popisuje Marhoul, který je velkým podporovatelem naší afghánské mise. 

„Mnoho lidí říká, že armáda je od toho, aby bránila hranice. S tím já naprosto souhlasím, ale musíme si definovat, kde ta hranice je. Nehrozí nám útok ze strany Poláků či Rakušanů. Ta hranice je právě v Afghánistánu, hranice mezi dvěma světy, dvěma civilizacemi,“ popisuje.

„Jen se podívejte, co se děje v Islámském státu, jak tam nakládají se všemi nevěřícími. To by se dělo i tady. To vojáci tam bráni hranici naší svobody, doslova a do písmene,“ myslí si Marhoul.