Skladatel Olivier Messiaen by měl jistě radost

- Letošní nedožité devadesátiny francouzského skladatele Oliviera Messiaena poskytly hudebně kulturnímu světu motivaci a příležitost k mnoha vzpomínkovým a rekapitulujícím aktivitám. Dotkly se i české hudební scény - například únorovým koncertem Orchestru pařížské konzervatoře s Messiaenovou symfonií Turangalila, která si tak odbyla pražskou premiéru. Ještě soustředěnější byly akce Studia N, které na Hudební fakultě pražské AMU vede Messiaenova žačka, skladatelka Ivana Loudová. Na jaře se konal vydařený koncert ze skladatelových děl a nyní, přímo v den jeho nedožitých narozenin, byla v rámci Studia N zahájena Tři setkání s hudbou Oliviera Messiaena.

Prvním setkáním byl varhanní seminář. Vedla jej skladatelova dlouholetá spolupracovnice Almut Rösslerová, která posléze vystoupila na nedělním varhanním matiné. Ve stejný den jako seminář se večer konal komorní koncert ze skladeb účastníků Studia N. V jeho první polovině předneslo Trávníčkovo kvarteto skladby Věry Čermákové, Sylvy Smejkalové a Afrodity Katmeridu, v druhé, o poznání zajímavější, zazněla díla Ivany Loudové, Petra Cíglera a Michala Nejtka. Nejtkův Sextet nebyl ovšem uveden v premiéře, jak se psalo v programu (skutečná premiéra se totiž uskutečnila o týden dříve). Nejtkovo dílo nicméně díky tomu zaznělo v ještě lepším provedení. Opravdovou koncertní premiérou byla elektroakustická kompozice Ivany Loudové Planeta ptáků, psaná s osobitým citem pro barvu zvuku a prostor. Loudová osvědčila i notnou odvahu, když vstoupila do hájemství využívaného dosud spíše iluzionisty new age. Ve skladbě se nepídí po nových zvukových zdrojích (skladba je vybudována ze zvuků houslí, perkusí a ptačích hlasů), místo toho využívá elektroakustické médium k rozšíření možností práce se zvukem jako procesem. Zvukový proud je souvislý a kompaktní, což by s akustickým souborem bylo neuskutečnitelné. Loudová spojuje realismus (ptačí hlasy) a abstrakci, její hudba přitom nezní jako experiment, nýbrž jako rezonující, přetrvávající sdělení.
Nedělní matiné bylo věnováno jen Messiaenově tvorbě. Studio N ensemble provedl jeho Kvartet pro konec času, bylo to však pro něj zřejmě příliš velké sousto. Zbytek programu tvořily varhanní kompozice, a tak se akce Studia N navíc, jako jediná z aktivit ostatních pořadatelů, kteří v předvánočním čase vychrlili koncerty a přehlídky soudobé hudby, sladila i s dobou adventní. Almut Rösslerová představila éterickou Nebeskou hostinu, koncertně velmi málo provozovanou Svatodušní mši a dvě části z cyklu Narození Páně. Messiaen by měl jistě radost.