Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Silent Hill a chytré hororové strašení

  1:00aktualizováno  1:00
Jedinou premiérou v českých kinech je tento týden horor Silent Hill, který se může chlubit výtvarným důvtipem i prvky mystiky.

Silent Hill - Fotografie z filmu Silent Hill (2006) | foto: Falcon

Pro diváka, jenž se v kině nerad bojí, je to ztracený týden. Premiéru má totiž jediný film. Ale v případě Silent Hill člověk nemusí horory milovat, aby ocenil slušnou práci.

Na počátku stála japonská počítačová hra, tak úspěšná, že si jí Hollywood nemohl nevšimnout. Na její přepis si najal Christopha Ganse, jenž svůj cit pro žánr osvědčil ve francouzském thrilleru Bratrstvo vlků – Hon na bestii.

Hlavní postavu matky hledající dcerku ve městě mrtvých hraje australská vegetariánka a jogínka Radha Mitchellová, jejího manžela pro změnu britský vyznavač shakespearovského divadla Sean Bean.

Globalizační guláš, řeklo by se. Ale kupodivu to všechno drží pohromadě, dokonce dobře ladí, hezky straší a výtvarně oslňuje. Jen po smyslu je lépe nepátrat.

Město v bílém popelu
Tajemné, zdánlivě opuštěné městečko Silent Hill, které kdysi zpustošil požár, svůj zmrtvělý čas jen předstírá. V temných koutech totiž číhají podivné bytosti, jejichž úmysly nejsou zrovna dobročinného charakteru.

Dvě ženy – matce pomáhá ještě policistka – procházejí školu, hotel, nemocnici čili původní hrou předepsané zastávky, kde zprvu potkávají spíše rafinované stíny než vycpané vlkodlaky či hladové komparzisty převlečené za zombíky.

Pravda, i na zuřivá mrtvolná stvoření časem dojde, ale mají přece jen o chlup vynalézavější podobu – jako zčernalé pozůstatky dětí se žhavými uhlíky.

Ve městě totiž kdysi hořelo, a to je motiv, na němž tvůrci budují výtvarnou působivost. Tiché sněžení bílého popela je tísnivější než chvíle, kdy na trosky padá temnota.

Tmou se totiž probíjí devět hororů z deseti, kdežto šedobílé sevření stupňuje strach z neznáma. Z černě se vynořují "akční" příšerky včetně zvířecích jako z Mumie, ale z popelavé mlhoviny si film bere nádech mýtu – kus Krysaře, kus Sodomy. Téma vymítání hříchu dokonce používá mystické prvky, což náladu ještě násobí.

Ženská válka
Zprvu rychlé, sevřené a jednolité vyprávění bohužel postupně nabírá zbytečné minuty: mechanickým sledem přesunů od bojůvky k bojůvce, dodatečně připsaným vedlejším motivem manžela, jenž kazí ryze ženskou válku, a poté slovními výlevy o zadostiučinění a mstě.

Ani kruté finále, vedle nějž je Tarantino něžným romantikem, navíc nezakryje praktické pochyby – jak může hrdinka běhat s obří kudlou v těsných kozačkách či kterak její oční líčidla přežila veškerá krvavá příkoří.

Hlavní zrada je však skryta v žánru samém. Kdo po dvě hodiny oceňuje čistý styl, chtěl by nakonec stejně čisté, logické vyústění. Jenže na to nejsou horory zařízeny. Jak vlastně dopadl Silent Hill? Pokračování příště.

Silent Hill
Režie Christophe Gans, hrají Radha Mitchellová, Sean Bean, Laurie Holdenová, titulky, 127 minut.
Hodnocení MF DNES:

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dalibor Gondík jako Helena Vondráčková
TELEVIZIONÁŘ: Babiš, Aerosmith, nebo Pink? Jejich tvář má také známý hlas

Ustálenou lenivou skladbu sobotních taškařic zase jednou rozbije státotvorný test národa s rituální hrou na povolební koláče, sloupce, procenta a sňatky z...  celý článek

Hana Vagnerová a Adam Mišík ve filmu Bajkeři
RECENZE: Výchovní Bajkeři mají blíž k Vinařům než k Snowboarďákům

Fakt, že Snowboarďáci byli jen jedni, platí po premiéře filmu Bajkeři dvojnásob. Nová komedie o teenagerech totiž neví, koho má bavit.  celý článek

Dokud nás svatba nerozdělí
VIDEO: Po Nedotknutelných baví komedií Dokud nás svatba nerozdělí

Francouzskou komedii Dokud nás svatba nerozdělí přivedli na svět Eric Toledano a Olivier Nakache, které proslavil nečekaný celosvětový hit Nedotknutelní. V...  celý článek

Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?
Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?

Vyšumění přátelství nemusí být jen vaše vina.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.