Zájemci je mohou vidět až do 31. srpna v Mramorových sálech brněnského Biskupského dvora, kam tento etnografický projekt umístil brněnský Ústav Anthropos. "Pod společným názvem Lidé Sibiře se skrývají dvě menší výstavy věnované stejné oblasti," uvedla pracovnice Moravského zemského muzea Zuzana Vojtová.
První z nich návštěvníkům připomíná polozapomenutého moravského cestovatele Františka Poledna - Vlkovského, který se ve svých výzkumech zaměřil na sibiřský národ Čukčů. "Na Kamčatku a Čukotský polostrov se dostal v letech 1910 jako člen polární výpravy. Podařilo se mu přivést ojedinělou a z hlediska evropských muzejních fondů vzácnou sbírku," uvedla autorka výstavy Kateřina Káplšťová ze spolupořádajícího pražského Náprstkova muzea.
Vlkovský byl jedním z posledních cestovatelů, kteří měli možnost setkat se s původními obyvateli Sibiře před ruskou revolucí, která život Čukčů razantně změnila. Návštěvníci však uvidí spatřit jen část jeho sbírky. "Cestovatel musel později sbírku rozdělit mezi několik zájemců a část z ní se ztratila," dodala k výstavě z archivů Moravského zemského muzea a Náprstkova muzea Káplšťová.
Sibiř byla také cílem hned několika cest dvou studentů etnologie filozofické fakulty Karlovy univerzity. Jejich výsledky se staly náplní druhé výstavy nazvané Sibiř - domov lidí. "Dosud jsme prováděli výzkum u etnik severních Chantů obývajících tundry polárního Uralu, lesních Něnců či pelymských Mansů," uvedl jeden z cestovatelů, student Tomáš Boukal.
Spolu se svým kolegou Františkem Bahenským se na svých cestách setkávali s lidmi, kteří dodnes žijí starým způsobem. "Za sovětské éry se však dočkali mnoha bezpráví - byli pronásledováni jejich šamané, znárodňovala se sobí stáda, děti musely trávit čas v internátních školách," dodává mladý etnograf.
 Výstava v Moravském zemském muzeu je věnovaná životu původních obyvatel Sibiře |
 Výstava v Moravském zemském muzeu je věnovaná původním obyvatelům Sibiře |
