Twain má příjemný zvonivý hlas, který se stáčí do zdobivých countryových kudrlinek, třeba v baladě Forever And For Always. Dají se tak zpívat i slaďáky (It Only Hurts When I'm Breathing), neboť jakási kovová strunka v jejím hlase jim odebírá sacharinové buňky. Avšak zpěvačka, její manžel i producent Robert J. „Mutt“ Lange, kteří spolu napsali celou desku, neexperimentují. Drží se tradice jako kovbojové sedel.
Twain má romantický americký hlas, v němž se zrcadlí dálka, síla i něha a který se bez problémů napřímí, když je třeba rockově přitlačit (What A Way To Wanna Be!). V písni Juanita dvojice pamatovala i na hispánské spoluobčany, skladbu Waiter! Bring Me Water! si zase možná oblíbí američtí Číňané. Hudební motivy jako by vypadly z baru v Šanghaji.
Deska Up! je typická „masovka“ a její profesionální zpracování nemá chybu. Vše se soustředí na hlas, čistotu a průzračnost písní. Na druhou stranu deska Up! byla patrně pilována tak dlouho, až se zvuk písní slil do jednoho, i když efektního proudu.
Při sedmdesátiminutové délce alba se aranžérské postupy začínají opakovat, jakkoli zpěvačka dělá, co může. Ani vykřičníky za názvy deseti písní nezaručují, že se z nich stanou šlágry. Up! je pobídnutí: Nahoru! Vyskoč! Funguje to, ale tentokrát se v muzice skrývá více přání než skutečných hitových skoků.
UP | |
1 | Up! |
2 | I'm Gonna Getcha Good! |
3 | She's Just Not a Pretty Face |
4 | Juanita |
5 | Forever and for Always |
6 | Ain't No Particular Way |
7 | It Only Hurts When I'm Breathing |
8 |
Nah! |
9 | (Wanna Get to Know You) That Good! |
10 | C'est la Vie |
11 | I'm Jealous |
12 | Ka-Ching! |
13 | Thank You Baby! (For Makin' Someday Come So Soon) |
14 | Waiter! Bring Me Water! |
15 | What a Way to Wanna Be! |
16 | I Ain't Going Down |
17 | I'm Not in the Mood (To Say No)! |
18 | In My Car (I'll Be the Driver) |
19 |
When You Kiss Me |
Shania Twain. Fotografie z bookletu k albu Up! (2002). |
Shania Twain. Fotografie z bookletu k albu Up! (2002). |
Shania Twain. Fotografie z bookletu k albu Up! (2002). |
Shania Twain: Up!. Obal alba. (2002). |