Ve čtvrtek Kupce benátského vystřídá Komedie masopustu v nastudování souboru Moravského divadla Olomouc. Pak se na scénu vrátí Jan Tříska jako Král Lear.
Ale zpět ke Kupci benátskému. V něm židovského obchodníka Shylocka, jednu z erbovních figur shakespearovského repertoáru, ztělesnil Jiří Čapka. Ve vinohradském divadle v Praze hraje spíš menší role, avšak v regionálních divadlech má za sebou nejednu velkou postavu. Právě inscenace Kupce benátského, která nyní hostuje v Praze, má v Pardubicích značný ohlas. Ve Východočeském divadle Jiří Čapka kdysi začínal.
S jakými pocity jste se vracel do místa prvního angažmá?
Těšil jsem se, ale zároveň jsem cítil obavy. První angažmá je první angažmá: pro některé herce bývá dokonce tím nejkrásnějším. Návratu po více než třiceti letech jsem se trochu bál. Přemýšlel jsem, jak mě soubor přijme. Moje obavy se rozplynuly po pár zkouškách.
V Kupci benátském jste hrál Shylocka již v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Dokonce i režisér, tedy Michael Tarant, byl stejný...
Vstoupit dvakrát do jedné řeky nelze. Strašně jsem se těšil a hlavně byl zvědav, co s hrou uděláme po deseti letech, jak se do postavy Shylocka promítne oněch deset let života.
A jak se ty roky promítly?
Hraje se mi líp. Zúročil jsem v něm profesní zkušenosti a prožitky i osobní bolesti. V Ostravě jsem musel postavu víc hledat. V Shylockovi je všechno - láska, zloba, nenávist, tolerance i intolerance. Silná témata.
V Ostravě jste byl hvězdou, na niž se chodilo. Na Vinohradech vás zatím potkávají spíš malé role. Jak se s tím vyrovnáváte?
Myslím, že jsem jeden z mála herců, kterému Divadlo na Vinohradech dvakrát nabídlo angažmá. Poprvé jsem odmítl právě kvůli ostravskému nastudování Kupce benátského, podruhé jsem už neváhal, ač jsem tušil, že velké role na Vinohradech asi nepřijdou jedna za druhou. Nebylo to lehké, ale vzal jsem to tak, jak to je.
Pro některé herce jsou malé role služba divadlu.
To je sice pravda, ale na malých rolích nevyrostete. Ale i velké role mají svá úskalí. Když hrajete samé klády, nemáte z čeho brát energii. Nastává vyčerpání a člověk se začíná opakovat. V Ostravě jsem po dvanácti letech s velkými úlohami začal pociťovat únavu. Teď ty malé role hraju rád. I když to neznamená, že bych příležitosti odmítal: za Shylocka jsem vděčný. Ale splnilo se mi tolik hereckých snů - včetně Hamleta - takže bych byl neskromný, kdybych žehral na nepřízeň osudu. A ta velká role na Vinohradech snad ještě někdy přijde.
 Fotografie z inscenace Kupec benátský Východočeského divadla v Pardubicích. |
