Letní shakespearovské slavnosti - ze hry Bouře

Letní shakespearovské slavnosti - ze hry Bouře | foto: © Agentura Schok - Viktor Kronbauer

Shakespearovská hradní Bouře je nejistá

  • 1
Letošní shakespearovské slavnosti na nádvoří Nejvyššího purkrabství Pražského hradu počaly stylově: premiérou Bouře pod mraky hrozícími lijavcem.

Nebe se nakonec slitovalo a herci mohli rozpoutat na jevišti mezi torzy stožárů vlastní mořskou bouři, jíž Shakespeare hru otevírá, aby ji uzavřel utišením bouří skrytých v člověku.

Z příběhu milánského vévody Prospera, který se s dcerou zachránil před intrikami na magickém ostrově, jehož síly mu pomohou vypořádat se s nepřáteli, udělal režisér Korčák s týmem umírněně kýčovitou pohádku. Na jevišti dominují hlavně kostýmy Zuzany Ježkové. Ta většinu herců oblékla do šatů se zvýrazněnými rameny a povislými rukávy, čímž svedla část ansámblu k statičtějšímu herectví.

Strana intrikánů a dvořanstva, jejichž loď v bouři vyvolané Prosperem ztroskotá na ostrově, tvoří povadlou, ale barevně lesklou společnost, která nedá Prosperovi a hlavně duchu Arielovi v bělostném rouchu mnoho práce. K jejich pokárání si duch vystačí s černokněžnickým hlasem a fantaskním kostýmem.

Během představení se herec navíc střídá s herečkami, a tak v tom mužském těle je spíše duchem věcnějším, v druhém usměvavějším a s plnějším korzetem (na premiéře byli Arielem Martin Pechlát a Barbora Poláková s dalšími dámami).

K Prosperově dceři Mirandě, koketní princezničce, vnějškově celkem ladí neškodné princátko Ferdinand (v premiérovém podání Viktora Limra). Proto i poučné Arielovo představení duchů pro tyto dva budoucí manžele – směsice laskavě veselého požehnání, dívčího půvabu v půvabných šatech a spíše méně školeného zpěvu, k němuž pohupkávají roztomilí služebníčkové – je tak trochu pro děti.

Výrazně se v premiérovém představení projevili zvláště dva herci. První z nich, představitel Prospera Dušan Jamrich (roli by měli alternovat další dva taktéž slovenští herci Emil Horváth a Martin Huba), zpodobnil typ rázného pořeza, co přikazuje Arielovi i divošskému Kalibánovi s gazdovskou autoritou s příměsí mstivosti a patosu.

Tím druhým je Jan Tříska, který ztvárněním role Kalibána vytvořil plně soběstačnou jevištní enklávu. Hadr, jejž má na sobě, mu sotva zakrývá samotný trup, a tak má dost svobody rozehrát tělo do pohybů, což činí s maximálním nasazením, aby na diváka přenesl Kalibánovu životní mizérii tvora zušlechtěného člověkem k citům, aby byl ještě o to více ponížen.

Premiérové představení Bouře na Pražském hradě tak mělo dva příběhy, z nichž ten Třískův – trosečníka mezi lidmi – zastínil Prosperovo smíření se světem.

WILLIAM SHAKESPEARE - Bouře
Letní shakespearovské slavnosti, Nejvyšší purkrabství Pražského hradu. Překlad Martin Hilský a Lubomír Feldek, režie Jakub Korčák. Délka 150 minut.
Hodnocení MF DNES: 50%