Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sfouknutý prach z Marešové odkryl Osobnost

  16:21aktualizováno  16:21
V souvislosti s probíhající výstavou v Moravské galerii v Brně vyšla monografie znovuobjevené české malířky Milady Marešové z pera kurátorky výstavy Martiny Pachmanové.

Milada Marešová: Pařížská tančírna (1935) | foto: Lucie Mlynářová

Zdá se, že díky dobré propagaci objevné výstavy, jež byla otevřena 14. března a potrvá v brněnském Pražákově paláci do 25. května, získalo české výtvarné umění novou hvězdu. Bohužel jedenadvacet let po její smrti...

Zatímco výstava je pouze dočasným připomenutím dosud opomíjené malířky, její monografie je takříkajíc "věčná". A jako taková je zpracována velmi dobře, jak graficky (Luboš Drtina), tak po obsahové stránce.

Kniha obsahuje téměř 200 reprodukcí výtvarných děl a fotografií Milady Marešové (1901-1987), její chronologicky sestavený životopis, rozhovor s jejím synovcem a dědicem Janem Marešem a především studii Martiny Pachmanové, která vykládá malířčino dílo a zařazuje jej do dobového kontextu.

Žena i malířka
Milada Marešová: Dáma s psíkem (1930)Protože se Pachmanová ve své odborné činnosti zabývá především výtvarným uměním z genderového hlediska, tento úhel pohledu je poměrně zásadní i v jejím přístupu k dílu Milady Marešové. Jistěže správně - už proto, že běžný český zájemce o výtvarné umění asi doposud znal z meziválečného období, kam spadá vrcholná etapa tvorby Marešové, pouze Toyen (jejíž výtvarný styl je samozřejmě zcela rozdílný).

Milada Marešová jako žena-malířka je zajímavá dvěma aspekty: jednak byla jednou z nemnoha ženských absolventek AVU ve své generaci (studovala u Vojtěcha Hynaise, na začátku 20. let už poměrně "zkostnatělého", studenty nepříliš respektovaného klasika), jednak se ženským světem výrazně zabývala ve vlastní tvorbě.

Nebyla však žádnou "výtvarnou sufražetkou". Pachmanová uvádí: "Celý život byla spíše solitérka a stejně tak se neangažovala ani v ženském uměleckém hnutí. Na kolektivních ženských výstavách mezi válkami bychom její jméno nenašli. Podobně jako řada jiných současnic považovala účast na zvláštní ´ženské misi´ za romantickou a přežilou."

Marešová "nechtěla, aby bylo její umění nahlíženo prizmatem příslušnosti k jednomu pohlaví, ale skrze umělecký výkon." Značnou část jejího díla z 20. a 30. let nicméně tvoří vyloženě ženská tematika. Část jejích postav tvoří ženy ve spíše tragických situacích (vdovy, žebračky apod.), druhým pólem jsou ovšem ženy sebevědomé a emancipované. Například její Nevěsta s cigaretou svým "mondénním a slastným kuřáckým gestem předznamenává protest proti představám dobré a (po)slušné manželky a matky."

"V první polovině třicátých let se Marešová opakovaně vracela k motivu kultivované a sebevědomé ženy, která se suverénně pohybuje na veřejnosti, chodí sama či s přítelkyněmi do kaváren, kouří a svým zevnějškem i chováním bourá některá tabu, která ženy do doby nedávno minulé svazovala s rodinou, dětmi a kuchyní, případně i církví," uvádí Pachmanová.

Dodává ale: "Nebyla by to ale Marešová, kdyby přijala tento poněkud mondénní model ženství jako svůj ideál a nevšímala si přitom, že přijetí jistého vzorce chování a kódu oblékání ještě není zárukou dosažení opravdové autonomie a vnitřní svobody."

Sarkastický pohled
Milada Marešová: Plovárna (1927)Výrazem tohoto odstupu jsou malířčiny portréty snobských a afektovaných dam, jejichž prázdné výrazy působí často jako karikatura. Určitý sarkasmus je ostatně k zaznamenání i v jiných tématech Milady Marešové. Signifikantním příkladem je například obraz Dobročinný bazar (1927), který odráží hraný pseudohumanismus podobných akcí, typické "samolibé uspokojení nad vlastní dobrotou". Podobná, i když ne tolik "zlá", je i jemně ironická idylka obrazu Plovárna z téhož roku. Ten se nejspíš stane díky plakátu výstavy i titulní stránce publikace asi nejznámějším dílem Milady Marešové.

Sociální rozměr (který souvisel s jejím levicovým cítěním, jež získala už během studentských let) je další výraznou linií malířčiny tvorby a obrazy z pražských i pařížských periferií se vyznačují značným citovým vhledem.

Paradoxy avantgardy
Milada Marešová: Z periferie (1937)Zajímavé úvahy Martiny Pachmanové nad dílem Milady Marešové se týkají i vztahu jejího díla k meziválečné avantgardě Devětsilu a jejího ideologa Karla Teiga. Přestože některé vzory byly společné (třeba francouzský "celník" Henri Rousseau), ve východiscích se solitérní Marešová od dnes slavných avantgardistů výrazně lišila. Pachmanová nicméně uvádí zajímavý paradox: "Ačkoli se za přímého předchůdce surrealismu v meziválečném Československu nadále považuje devětsilský poetismus a artificialismus, mírou imaginace se surrealistickému umění blížili i malíři a malířky z jiné části uměleckého spektra.

Magický rozměr a snová poezie se ve dvacátých letech projevily v malířském díle Milady Marešové, Vlasty Vostřebalové-Fischerové nebo Marie Schnabelové... Východiskem jejich práce však nebyla programová prohlášení, ale schopnost nalézat kouzlo obyčejného a nadreálného v každodenní skutečnosti a svým zakořeněním v zobrazujícím malířství (pohledem Teiga v historismu) byly v této době surrealismu blíže než devětsilská poetika konstruktivismu."

Podstatnou část druhé světové války prožila Milada Marešová v ženské káznici Waldheim - byla odsouzena za účast v protifašistickém odboji. Po válce se plně věnovala především knižní ilustraci, k volné malířské tvorbě se vrátila až v 60. letech pod vlivem cesty do Číny.

Těžištěm její tvorby jsou ovšem 20. a 30. léta. Tuto tvorbu připomnělo jen pár výstav v 70. a 80. letech. Čeští kunsthistorikové Miladu Marešovou vesměs opomněli uvést ve svých pracích o českém umění 20. století, čímž ji z něj de facto zcela vyřadili. Martina Pachmanová naštěstí z mimořádně zajímavých obrazů i životopisu, hodného skutečné Osobnosti, sfoukla pomyslný prach.

Martina Pachmanová: Milada Marešová - malířka nové věcnosti
Moravská galerie v Brně/Argo, 184 stran

Autor:



Nejčtenější

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...



Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

Vietnamci jsou někdy maloměšťáci a pokrytci, řekla Špetlíková Za scénou

Herečka Ha Thanh Špetlíková v kulturním magazínu Za scénou

Do kin vstupuje film Miss Hanoi, ve kterém hlavní roli začínající vietnamské policistky ztvárnila Ha Thanh Špetlíková....

Další z rubriky

Modiglianiho Ležící akt se stal čtvrtým nejdráže prodaným obrazem

Obraz Amedea Modiglianiho Nu couché (sur le côté auche) - Ležící akt (na levém...

Za 157,2 milionu dolarů (3,4 miliardy korun) se na aukci v New Yorku prodal obraz Amedea Modiglianiho Nu couché (sur le...

VIDEO: Nahé ženy jsou u nás naposledy. Organizátoři lákají i na orgasmy

Na výstavě Voayer ukazují dívky vše, co se ukázat dá.

Voayer: Poslední výstava skutečných nahých žen. Nekompromisní název láká diváky na kontroverzní výstavu, která k nám...

OBRAZEM: Za války byl špionem. Pak fotil Alžbětu II. i Marilyn Monroe

Pablo Picasso se svým obrazem Marie-Therese Walter (1932, Akt, zelené listy a...

Dostat se do přízně britské královny Alžběty II. není jednoduché. Cecilu Beatonovi se to přesto povedlo. Dokonce se z...

Najdete na iDNES.cz