Nejenže ty ubohé děti - jak máme sklon je litovat - hrají a zpívají tak, že by se z nich dalo postavit dvacet Lunetiků. Nejenže chrlí nápady, vedou čajovnu, vymýšlejí stolní hru, studují historii NATO, píší poezii a tvrdošíjně se učí krájet knedlíky či přibít poličku; navíc všechno vykonávají s obrovským zaujetím, důkladností a opravdovostí. Aniž o tom mluví a staví to na odiv, vyzařují sílu i zralost.
Diváka, jenž se nechal nepatetickou reportáží vést, může takové setkání posílit.