Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč soudruzi za perestrojky zakázali seriál Vlak dětství a naděje

  6:59aktualizováno  10:33
Nejen průpovídka „Na tragickej život jsem já pes“ v podání Heleny Růžičkové proslavila Vlak dětství a naděje. A nejen polistopadovou generaci možná překvapí, že i protiválečný seriál zasazený do let 1937 - 45 skončil v trezoru.

Ze seriálu Vlak dětství a naděje | foto: ČT

V pátém svazku edice Film a dějiny s podtitulem Perestrojka/přestavba se připomíná, že Vlak dětství a naděje původně vznikl k výročí osvobození v roce 1985, ale nakonec nesměl do vysílání. Proč? „Lze usuzovat, že zásadně vadila postava Josefa Pumplměho (Stanislav Zindulka), bývalého legionáře a masarykovce. Seriál také nijak neakcentoval komunistický odboj a výhrady mohly být vzneseny i k zobrazení osvobození Brna,“ vysvětluje v knize Petr Bednařík.

Fotogalerie

Na obrazovky se Vlak dětství a naděje dostal až na jaře 1989 a ještě pokoutně, v podvečerních časech, bez propagace, po dlouhém nátlaku na režiséra Karla Kachyňu, který odmítal cokoli upravit.

Publikace filmových historiků zmiňuje i jiné kuriózní případy z doby gorbačovského uvolnění, kterému se zdejší režim dlouho bránil. K televizní praxi se vztahuje třeba první pokus o nekonečný komediální seriál s aktuálně dopisovanými a natáčenými epizodami.

Jmenoval se Malé dějiny jedné rodiny. První díl se objevil v srpnu 1988, poslední začátkem podzimu 1989. Zákaz přišel přímo z nejvyšších stranických míst, protože herci začali podepisovat protirežimní petice, chodili na manifestace a pomalu už nezůstal nikdo „spolehlivý“, kdo by se dal podle představ soudruhů obsadit.

Zajímavý je rovněž doklad, jak těžko se ještě v druhé půli 80. let, kdy z Moskvy přicházela takzvaná „glasnosť“ čili otevřenost, u nás prosazovaly snímky o politických procesech, třeba dílo Jen o rodinných záležitostech. „Nazrál čas, abychom se i my jako - bohužel poslední - socialistická kinematografie vyslovili k tematice deformací 50. let,“ cituje kniha; film se nakonec dostal do kin až po pádu komunismu.

V neposlední řadě se publikace věnuje velmi pomalému a váhavému návratu trezorových nebo takzvaně „pozastavených“ snímků do distribuce. Mezi prvními dostaly opatrný pardon soudní drama dua Kádár-Klos Obžalovaný nebo hořká komedie Miloše Formana Hoří, má panenko, u nás koncem 60. let zakázaná a současně nominovaná na Oscara.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z filmu Celebrity s.r.o.
TELEVIZIONÁŘ: Když je i Tvoje tvář pod milionem diváků, poradí Celebrity

Nejenže se to v letošní podzimní sezoně přihodilo seriálům Ordinace nebo První republika II, ale dokonce už i zábavná show Tvoje tvář má známý hlas spadla pod...  celý článek

Americký herec českého původu Jan Tříska.
„Na strasti je vždycky čas.“ Poslední rozhovor MF DNES s Janem Třískou

Velký rozhovor s Janem Třískou přinesla před měsícem MF DNES ve svém čtvrtečním magazínu. "Obdivuhodný herec a rétor je ve výborné kondici. Ani v osmdesáti...  celý článek

Jan Svěrák, Tereza Voříšková, Zdeněk Svěrák a Jan Tříska vypustili před...
Na Karlově mostě Jan Tříska vždy děkoval za džob, vzpomíná Jan Svěrák

Poprvé obsadil Jana Třísku do Obecné školy, podruhé do snímku Po strništi bos, který se zároveň stal hercovou poslední filmovou prací. „Škoda, odešel právě...  celý článek

Ford Mondeo 2,0 TDCi ...
Ford Mondeo 2,0 TDCi ...

r.v. 2015, naj. 32 000 km, diesel
796 264 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.