RECENZE: Zlatí Krejzovi. Slunečná vypráví o svaté Popelce na traktoru

Bylo nebylo, jeden statkář měl dvě dcery. Zlou městskou fiflenu, která cynicky vydělávala na realitách, a hodnou Popelku pečující o němé tváře, lidi v nouzi i rodinnou tradici. To není pohádka, nýbrž nový seriál Primy nazvaný Slunečná.

Pohádkový odkaz tvůrci přiznávají naplno, ostatně sestry nosí příjmení Popelkovy, jenomže si z něj nevzali to podstatné: nadsázku. Přinejmenším první dvě epizody seriálu Slunečná se tváří tak vážně, až riskují nálepku telenovely.

Přesně v takovém duchu jsou totiž postavy napsané: šablonovitě a přepjatě. Popelka je až příliš svatá, její sestra zase až příliš intrikánská. Mladý boháč sice působí jako namyšlený hejsek, ale brzy se ukáže, že je to v jádru citlivý hoch, který trpí traumatem z dětství, dobrými skutky se nechlubí a na svou důvěřivost doplatí. Mimochodem na statku se vydává za chuďase, což je další z prvků červené knihovny.

A tak je to se vším: ona pomalu nemá na opravu traktoru, on jezdí na kole za statisíce. Oba obklopuje spousta sboristů, neboť nejen v Praze, ale i na vsi se slétají supové, kteří se perou o případné odkoupení farmy hned po majitelově pohřbu.

Jistěže statek s penzionem a hospodou představuje vděčnou seriálovou základnu, kam se vejde, cokoli scenáristu napadne: roztodivní hosté, roztomilá zvířátka i místní politika probíraná se starostou a jeho oponenty u piva bez pěny. 

Dále se zde vyskytují zaměstnanci, ztracené existence vděčné za láskyplný azyl. Pro zachování farmy a svou šéfovou by snad i život položili, přičemž jejich sestava vytváří figurkářský barvotisk od filozofa po zázračnou léčitelku – a to není zdaleka jediný ezoterický prvek Slunečné, dojde tu dokonce i na duchařinu.

S písní a motorovou pilou

Platí také, že přinejmenším v obvyklém měřítku komerčních seriálů se Slunečná vymyká svou nákladností. Využívá přírodní scenérie nejen k malebnému bio eko kochání, kde se až groteskně potkávají slzy, píseň a hrdinka s motorovou pilou. Ale dokonce nechybějí akční prvky, třebaže autonehoda v prvním dílu se odehraje mimo obraz a splašené koně v druhé části zase zastaví jen přiznaně falšovaný pád.

Nicméně při vší snaze o podívanou čiší ze Slunečné líná průhlednost jednotlivých situací i zápletek. Legrácka s rozbitými půllitry se nekonečně připravuje a zprofanované tajemství původu jednoho z hrdinů odvíjené od případného dárcovství ledviny uhádne každý divák dříve než sami jeho ztrápení aktéři.

Slunečná

45 %

Česko, 2020

Režie: Libor Kodad

Hrají: Eva Burešová, Barbora Jánová, Marek Lambora, Filip Tomsa, Lukáš Langmajer, Eva Holubová, Iva Hüttnerová, Jan Šťastný, Filip Blažek, Lucie Benešová, Dana Batulková, Ondřej Pavelka, Roman Tomeš, Pavla Tomicová, Tereza Brodská, David Prachař, Maroš Kramár, Veronika Arichteva, Martina Preissová, Norbert Lichý, Karel Zima, Jana Stryková, Eva Decastelo, Leoš Noha, Josef Polášek, Regina Řandová, Ota Jirák, Lucie Polišenská, Richard Tesařík, Martin Sitta, Václav Helšus, Václav Knop, Michal Kern, Zdeněk Pohlreich

Kinobox: 32 %

IMDb: 5.1

Ostatně i celý princip vyprávění se po dvou dílech vyjeví jasně: pokaždé se vynoří nová katastrofa, zpravidla z tábora zlých a bohatých, načež se ve finále zjeví kdosi hodný a spravedlivý, který pohromu zažehná – až do příští epizody.

Melodramatická linka zkrátka převládá, třebaže ji občas protrhnou drobné žerty či spíše bonmoty zhýčkané partičky zlaté mládeže, pro niž má seriálová Popelka pouze zdvořilé pohrdání. Ale netřeba se bát, určitě i princ nakonec pozná pravé hodnoty, vezme do ruky vidle a vyslouží si lásku.

Kdyby Slunečná k výrobní nákladnosti přidala právě odlehčený nadhled nad románky pro služky, postoupila by do vyšší ligy. Ale protože zvolila plačtivě rozervanou sladkobolnost, může se paradoxně zastesknout po jejích předchůdcích: zlatí Krejzovi, kteří si v úspornějším režimu nehráli na nic víc než na oddechovou komedii.