GLOSA: Sépie vydává zvuky jako mix australského blues s popem

Je skoro vyloučeno, aby člověku, který sleduje dění v českých klubech za posledních dvacet let, uniklo jméno Huga Race. V úterý představí v pražském Jazz Docku nové album Echoes On, které natočil v rámci projektu Sepiatone.

Sepiatone (Hugo Race, Marta Collica) | foto: Capricorn

Sepiatone (obal)

Bývalý spoluhráč Nicka Cavea tu s vlastními projekty koncertoval mnohokrát. Australský kytarista a zpěvák založil Sepiatone s italskou multiinstrumentalistkou a zpěvačkou Martou Collicou na samém konci minulého století a v Česku se mihli už v roce 2001, na Prahu ale tehdy nedošlo.

Raceova hudba byla vždy velmi obrazná, až svým způsobem meditativní, i při vší hlučnosti, jež ji provázela, i při všech zvukových experimentech, k nimž má kytarista sklon, a i při všem vyvolávání duchů klasických žánrů v čele s dřevním blues, které je pro Raceovu tvorbu příznačné.

Echoes On

85 %

Sepiatone

vyd. Interbang Records 2014

A platí to nejen pro jeho osobní projekty, ale i tam, kde je skryt pod názvem kapely, jako právě u Sepiatone. Samozřejmě, dominantní ženský zpěv, který Race svým polomluveným stylem skvěle podbarvuje, dodává písním specifickou křehkost.

Jako kytarista se Race nevyhýbá zvukovým a tónovým postupům, z nichž si dnes plnými hrstmi bere alternativní pop i folk, ale ve skutečnosti patří do 50. let. Zvukové prostředí filmových soundtracků a melodika barového popu příjemně dekadentní atmosféru dotvářejí.