Jeho konkurentem je zatím italský film Birdwatchers: Země Rudochů, v němž se Marco Bechis staví za práva původních obyvatel Brazílie zčásti vybitých v koloniálních válkách, zčásti zahnaných do rezervací.
Ztráty iluzí
Další dílo, jež se patrně octne na seznamu cen, natočil etiopský tvůrce Haile Gerima: jeho Teza je strhující evokací osudů intelektuála na pozadí bouřlivých dějin Etiopie posledních desetiletí. Hrdina, jenž vystudoval medicínu v 70. letech v Německu, kde s přáteli snil o revoluci, prochází procesem ztrát iluzí, když shledá, že republika nastolená v jeho zemi po svržení císaře nemá nic společného s ideály, za něž chtěl bojovat. Ovládl ji totiž teror a bratrovražedné boje za "pravý socialismus", stojící životy statisíců lidí.
Z FILMU PONYO
Také filmu Alexeje Germana Papírový voják vévodí intelektuál ztrácející iluze, zde o smyslu zápasu o ovládnutí kosmu. Příběh odehrávající se převážně v sovětském Kazachstánu roce 1961 těsně před vypuštěním první rakety s člověkem do vesmíru je vyprávěn s důrazem na vizuální složku, nicméně efektní stylizaci obrazu i herecké akce poněkud ruší výrazně realistické detaily.
. Pitt Dostal cenu pro nejlepšího herceJeden film letos přivezl, za druhý - loňský - si odváží opožděně cenu. Americký herec Brad Pitt zkrátka úvodu filmového festivalu v Benátkách kraloval. |
Celkovému vyznění díla škodí i vykonstruovaně působící dialogy. Co se však zdá pamětníkům atmosféry poststalinského Ruska nepravděpodobné, to v očích západních diváků přidává filmu na hodnotě. A právě pro západní festivaly German svůj film natočil.
Z NATÁČENÍ FILMU PAPÍROVÝ VOJÁK
S odkazy na mistry italského neorealismu naopak pracuje ve svém filmu Giovannin otec příslušník starší generace italského filmu Pupi Avati a jeho příběh zasazený do Boloně za druhé světové války příjemně překvapil zejména výkonem Silvia Orlanda v roli nešťastného otce.
Lepší mimo soutěž
Realismus minimalistického typu vyznává film Amira Naderiho, Američana původem z Íránu, Las Vegas: Inspirováno skutečností. Periferie města, k němuž se upínají naděje na náhlé zbohatnutí, je skličující, ale rodina, jež si tu pořídila domek, je se svým životem spokojena. Ovšem jen do chvíle, kdy vidina nečekané možnosti najít lup zakopaný na zahrádce postupně devastuje všechny hodnoty, jež ji držely pohromadě.
Před závěrem festivalu stojí za povšimnutí, že tvrzení o vyšších kvalitách filmů uváděných mimo soutěž našlo další opěrný bod v díle více než šedesátiletého debutanta Gianniho DiGregoria. Jeho Srpnový svátek je uváděn v Týdnu mezinárodní kritiky a jeho představitelky – čtyři dámy ve věku nad devadesát let – okouzlily publikum energií a samozřejmostí, s níž se pohybují v humorném i dojemném filmu za pouhých padesát tisíc eur.
