RECENZE: Když má Jágr hlad, utrhne si kousek. Naše století skrze hokej

Podat sto let naší republiky skrze dějiny československého hokeje je zajímavý nápad, který tvůrcům působícím v pražském prostoru NoD vyšel. Publikum se baví, aniž by přitom mladý tým herců sklouzl k laciné parodii na hokejisty.

Jaromír Jágr se zasměje do obrazovky chvíli poté, co pronese památnou formuli: „Když mám hlad, utrhnu si malý kousek, když se potřebuju soustředit, utrhnu si větší.“ 

Nejen tato archivní reklama na žvýkačku se dostala do představení Se lvem na prsou, které do pražského prostoru NoD připravil kolektiv okolo Terezy Volánkové.

Myšlenka opsat sto let české státnosti po dráze vývoje našeho národního sportu, tedy hokeje, je geniálně jednoduchá. Postačí k tomu jen dvě herečky v improvizovaném hokejovém studiu, které jednotlivé dějinné úseky komentují jako nepřetržité utkání. 

Třeba mnichovská dohoda či pražské jaro k tomu skýtají nespočet vhodných přirovnání, takže před diváky se odehrává zábavné, ale přitom nikoli výsměšné utkání. Zaujme i roztomile archaické využití meotaru (zpětného projektoru).

Se lvem na prsou

75 %

Divadlo NoD

premiéra 25. září 2018

režie: Tereza Volánková

hrají: Pavel Trochta, Michaela Bednářová, Štefánie Šubová, Josef Kovář, Lucie Vopatová, Jan Klindera, Tereza Zenklová, Sarah Šimunovićová

Se lvem na prsou je dále doplňuje šestice mladých herců, kteří vyprávění ilustrují názornými scénkami. Dojde na vážné momenty, tedy soud s Bóžou Modrým či přelepení hvězdy na dresu. I na nedávné otevření zlaté brány olympijského turnaje či zkompletování zlatého hattricku. 

Zde se sice inscenace místy překlápí až do ochotnické roviny, ovšem není to nic, co by NoD, který dlouhodobě dává prostor autorské alternativní tvorbě, neunesl.