Schmitzer: Proskákal jsem se do svobody

Herec Jiří Schmitzer, který z jeviště pražského Studia Ypsilon zamířil k hlavním rolím filmů Bumerang či Lesní chodci, je také jadrným písničkářem s osobitým humorem. Právě vydal své třetí album Bouda, jež je plné novinek. "Jen dvě písně z té desky, Kaluž a Bynďu, jsem už zpíval na koncertech," říká.
Poslechněte si ukázky z nového alba a prohlédněte si fotogalerii.

Berete své písničky vážně?
Někdy do nich vložím vážné věci. Ale mně nejvíc vyhovuje tragikomický žánr. Ten je nejblíž realitě.

Ale třeba Čert, píseň o neodpovědnosti, je docela drsná záležitost.
Skladba Čert vznikla pro představení Ypsilonky Jak ďábel sliboval hory doly. Je to píseň čerta.

V písni Máte na to? vykřikujete jedno vulgární slovo. Testujete si posluchače, co všechno vydrží?
Ne, je to spíš parodie. Písně americké skupiny Limp Bizkit se stále hemží slovem "fuck". Říkal jsem si, že by to chtělo českou verzi.

Skáčete padákem, dokonce jste získal parašutistickou licenci v kategorii C. Platí to stále, nebo jste si kvalifikaci zvýšil?
Původně jsem byl v déčku. Když se sjednocovaly normy Evropské unie, dostal jsem se do céčka. Já jsem se vlastně proskákal do svobody. Nikomu nejsem odpovědný. V déčku musíte mít dozor. V kategorii C se řídíte jen obecnými pravidly provozu. S mezinárodní licencí můžu jet kamkoli na letiště. Ukážu jim papír, seznámím se s místními podmínkami. Oni řeknou: "Tam je pokladna a tam letadlo". To je vše. Nikdo mě nebuzeruje. Toho jsem chtěl dosáhnout.

Co je větší vzrušení, seskok padákem, nebo koncert na festivalu v Trutnově?
Pokud jdou lidi s vámi, je koncert vzrušující. Ale před velkou masou publika nemůžu hrát věci, které bych použil v komornějším prostředí. Skákání je jiný druh vzrušení. Člověk se musí naučit ovládat svůj pád, respektive let.

Písničkářský samorost

Vysoká postava Jiřího Schmitzra (1949) prochází filmy Marečku, podejte mi pero, Postřižiny, Amerika či seriálem Zdivočelá země. Podobně jako herecký talent tříbil Schmitzer také své písničkářské schopnosti. Dlouho hrál jen pro kamarády, k vydání alba Recital se odhodlal až v roce 1997. To už byl osobností, která umí překřičet rockery na festivalu v Trutnově a zásobovat písněmi domovské divadlo, pražské Studio Ypsilon. Schmitzer se nedá usadit na pódia festivalů, nepatří k žádné písničkářské vlně či partě. V každém případě má styl. I když jen "otrsává" kytarové struny, z jeho písní se řine rocková energie, v šansonech a baladách zase vystupují na povrch jemnější rysy jeho talentu. Platí to i pro album Bouda, plné skladeb na pomezí pláče a smíchu, jež je Schmitzrovým třetím titulem.
                                  (vla)

Získáváte seskoky něco, co vám písničkářství nebo herectví nedává?
Vystupování v divadle nebo na koncertě je psychicky náročné. Ale skákání, i když vypadá jako velký nápor na psychiku, vám krásně vyluftuje palici. Kam se hrabe flaška vodky...

Od roku 1985 jste členem Studia Ypsilon. Chcete se - jako Marek Eben - vyvázat ze stálého angažmá?
Uvažuju o tom. Mám věk a doba umožňuje, abych si vybral víc svobody. Začíná mi vadit režim zaměstnance. Mohl bych dělat pro Ypsilonku dál, ale jako host.

Deska se jmenuje Bouda, předchozí alba jste nazval Šílenec a Recitál. Máte rád jednoslovné názvy?
Mám potíže s tím, jak skladbu pojmenovat. Když už je napsaná, tak proč ještě vymýšlet název? Ale ten nakonec vždycky nějak vznikne. Vybral jsem název podle první písně, která není úplně běžná. Propojí se s fotografií na obalu, na níž je seriózní pán v kravatě a saku. Je to téměř volební snímek. Ale já jsem ho trochu počmáral.

Kdysi jste říkal, že za svými písničkami slyšíte celou kapelu. Zastoupil ji na novém albu klávesista Zdeněk Zdeněk?
Přinesl do mé muziky něco navíc. On je natolik sebevědomý, že písničkám pomůže, aniž by je zválcoval. Zdeňka znám řadu let. A jednou jsme spolu dělali muziku do jihlavského divadla. Věděl jsem, že má smysl pro humor. Při natáčení desky jsme se spíš bavili, i když on jako producent s ní měl jistě víc práce.

Více o Jiřím Schmitzerovi a jeho novém albu čtěte ZDE.

Ušili jste na posluchače boudu?
Buď člověk bude tápat od začátku, což mu asi vydrží i během poslechu, nebo mu bude hned jasné, o co mi jde.

Jiří Schmitzer: Bouda. Obal alba.

Jiří Schmitzer vydal nové album Bouda.

Jiří Schmitzer vydal nové album Bouda.

Jiří Schmitzer vydal nové album Bouda.

Jiří Schmitzer vydal nové album Bouda.

Jiří Schmitzer na koncertě a křtu své nové desky Bouda.

Jiří Schmitzer na koncertě a křtu své nové desky Bouda.

Jiří Schmitzer na koncertě a křtu své nové desky Bouda.