Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Schikaneder, malíř velké samoty

  10:00aktualizováno  10:00
Obrazy melancholika, který postavy schovával do dusivé temnoty, obestíral magickým světlem a posílal pro ně smrt, jsou vystaveny v Brně.

Jakub Schikaneder: Kontempletace (1893, pastel na papíře) | foto: Galerie Kodl s.r.o.

Jakuba Schikanedera (1855-1924) coby autora obrazů potemnělých pražských zákoutí a tragických portrétů není třeba představovat. Velká výstava jeho díla se konala v pražské Valdštejnské jízdárně před deseti lety, další retrospektiva se zde chystá na rok 2010.

V Moravské galerii v Brně je až do července k vidění sedmdesát Schikanederových obrazů, část z nich vůbec poprvé. Koncepce výstavy, jejímž autorem je ředitel Sbírky moderního a současného umění pražské Národní galerie Tomáš Vlček, příliš nekalkuluje s dobou vzniku jednotlivých děl, jako spíš s tematickým řazením.

Portréty chudých a zoufalé výjevy z jejich života, zasněžené ulice, řeky, moře. Desetina z vystavených děl je přitom z kategorie těch nově objevených, které se po letech vynořily od soukromých vlastníků, proto také výstava nese podtitul Nové objevy děl malíře tajemných nálad.

Obrazy zapůjčilo celkem třináct subjektů a další soukromí majitelé, což mimo jiné dokládá, jaký je o Schikanedera zájem i mimo tradiční instituce.

Student i učitel
Jakub Schikaneder nastoupil na pražskou Akademii, když mu bylo pouhých patnáct let, ale byl tak zručný kreslíř, že do ročníku, ve kterém studoval i Mikoláš Aleš či František Ženíšek, bez problémů zapadl. Když byla v roce 1885 otevřena Uměleckoprůmyslová škola, stal se zde Ženíšek profesorem a Schikaneder jeho asistentem.

Od roku 1890 působil jako učitel dekorativní malby, vedl speciálku zaměřenou na květinový dekor a u svých studentů a studentek se snažil rozvíjet zejména senzualismus a symboliku, která otevřela cestu k secesnímu ornamentu. Schikanederovo dílo se přitom odehrávalo jakoby stranou modernistických stylů.

Už v roce 1880 se zúčastnil společně s E. K. Liškou soutěže na výzdobu Národního divadla, neuspěli s návrhem na oponu, nicméně dostali možnost realizovat výzdobu královské lóže výjevy z doby vlády tří velkých královských dynastií - Přemyslovců, Lucemburků a Habsburků.

Přestože tato část výzdoby zůstala zachována i po požáru o rok později, rozhodl se ji tehdejší ředitel Národního divadla nahradit malbami Václava Brožíka. Schikaneder se obrací k sociální tematice, která vrcholí dílem Vražda v domě vystaveným v roce 1891 na Jubilejní výstavě v Praze.

Světlo, tma a voda
Umělcovo jméno je spojováno především s krajinami ozářenými měsíčním světlem či s temnými uličkami osvětlenými mihotavou září lucerny, s pustými interiéry či se sociálně laděnými podobiznami chudých - ne nadarmo psal K. B. Mádl v roce 1924 v Schikanederově nekrologu, že společným jmenovatelem jeho obrazů je samota.

Citlivost Schikanederova vnímání světa však není dána ani tak námětem osamění jako spíš barevnou clonou, hrou světel, obvykle vztahem několika světelných zdrojů na obraze, které se vzájemně vyvažují, a šerem zimních večerů, temných ulic či domů.

Světlo, tma a voda jsou přitom hlavními prameny znepokojení, které z Schikanederových obrazů sálá, ale zároveň ve své určité formě poskytují nevyhnutelný rámec lidskému údělu a jistotu opakování. Na obraze Utonulá je vodní masa zabijákem, ale zároveň tichým hrobem.

V pozadí mnicha na nově objeveném a poprvé vystaveném obrazu Kontemplace odkazuje, společně se "svatozáří", kterou mnichovi vytváří zapadající slunce, k bytí, jež nás přesahuje. A pustina Schikanederových plochých mořských břehů není definitivně zbavena naděje, vždycky vyjde alespoň srpek měsíce, který ozáří nuznou rybářskou bárku, a jeho bělobný odraz naznačí cestu.

Schikaneder byl mistr emocí, při prohlídce výstavy se návštěvník stokrát ptá na život postav na obraze, u chudinských výjevů chce vědět, zda v rakvi, kterou veze starý povoz, leží matka, či dítě, přistihne se při spřádání jejich osudů. V ranečku Opuštěné na mostě přes Vltavu se jistě schovávají její jediné věci, všechen její majetek!

Jak je možné, že nás v době konceptuálního umění stále vzrušuje klasické realistické vyobrazení bídy, smutku, beznaděje? Pocity, které jsou přenositelné přes hranice staletí a zemí, jsou naše vlastní a strach, který v nás Schikaneder vyvolává, nás nutí uvědomit si vlastní samotu, v anonymním velkoměstě snad ještě děsivější, než byla před sto lety.

JAKUB SCHIKANEDER: Nové objevy děl malíře tajemných nálad
Místodržitelský palác Moravské galerie, Moravské nám. 1a, Brno, autor Tomáš Vlček. Výstava trvá do 15. července, plné vstupné 50, snížené 25 korun, www.moravska-galerie.cz
Hodnocení MF DNES: 70%

Autoři:



Nejčtenější

Karel Gott hýřil vtipem a do zpěvu dával maximum. Ne vždy to stačilo

Karel Gott 12. června 2018 v pražské O2 areně

Slavný návrat Karla Gotta do pražské O2 areny po čtyřech letech a prodělané závažné nemoci se v zásadě vydařil. Důkazem...

Zemřela herečka Gabriela Vránová, dabovala i Catherine Deneuve

Gabriela Vránová

Po delší nemoci zemřela v sobotu ráno herečka Gabriela Vránová. Dlouholeté člence Divadla na Vinohradech bylo 78 let....



RECENZE: Sex, drogy, šaría. Jak se pokoutně zašívají panenské blány

Z filmu Teheránská tabu

Znají jen omezení, tresty, hrozby. „Povolení k vydání vaší desky se zamítá“ či „Zatknout, drželi jste se veřejně za...

Koncert Stounů bude bez hotovosti, před nimi zahraje i Pražský výběr

Mick Jagger, Rolling Stones (Hamburk, 9. září 2017)

Vstup do areálu Letiště Letňany, kde se Rolling Stones představí 4. července, bude možný jen s pomocí speciálních RFID...

RECENZE: Kdyby občas Ozzyho zvuk neodfoukl vítr, mohlo to být dokonalé

Ozzy Osbourne, Black Sabbath (O2 arena, Praha, 30. června 2016)

Středeční hudební nálož nazvaná Prague Rocks nabídla kapely Lords of Black, Hollywood Vampires, zpěváka Jonathana...

Další z rubriky

Prezidenti, legionáři, okupanti. ČTK slaví své století unikátní výstavou

Ve Valdštejnské zahradě Senátu Parlamentu ČR v Praze byla  zahájena výstava...

Příležitost nahlédnout do bohatého fotografického archivu České tiskové kanceláře (ČTK) nabízí výstava ve Valdštejnské...

VIDEO: Nahé ženy jsou u nás naposledy. Organizátoři lákají i na orgasmy

Na výstavě Voayer ukazují dívky vše, co se ukázat dá.

Voayer: Poslední výstava skutečných nahých žen. Nekompromisní název láká diváky na kontroverzní výstavu, která k nám...

OBRAZEM: Začal Týden umění. Láká na Warhola, Zrzavého i paneláky

Jan Zrzavý, Benátky I, 1928

Už i Praha má svůj Týden umění. Jeho první ročník začal v pondělí a návštěvníkům otevírá přes třicet galerií včetně...

Najdete na iDNES.cz