Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Schikaneder, malíř velké samoty

  10:00aktualizováno  10:00
Obrazy melancholika, který postavy schovával do dusivé temnoty, obestíral magickým světlem a posílal pro ně smrt, jsou vystaveny v Brně.

Jakub Schikaneder: Kontempletace (1893, pastel na papíře) | foto: Galerie Kodl s.r.o.

Jakuba Schikanedera (1855-1924) coby autora obrazů potemnělých pražských zákoutí a tragických portrétů není třeba představovat. Velká výstava jeho díla se konala v pražské Valdštejnské jízdárně před deseti lety, další retrospektiva se zde chystá na rok 2010.

V Moravské galerii v Brně je až do července k vidění sedmdesát Schikanederových obrazů, část z nich vůbec poprvé. Koncepce výstavy, jejímž autorem je ředitel Sbírky moderního a současného umění pražské Národní galerie Tomáš Vlček, příliš nekalkuluje s dobou vzniku jednotlivých děl, jako spíš s tematickým řazením.

Portréty chudých a zoufalé výjevy z jejich života, zasněžené ulice, řeky, moře. Desetina z vystavených děl je přitom z kategorie těch nově objevených, které se po letech vynořily od soukromých vlastníků, proto také výstava nese podtitul Nové objevy děl malíře tajemných nálad.

Obrazy zapůjčilo celkem třináct subjektů a další soukromí majitelé, což mimo jiné dokládá, jaký je o Schikanedera zájem i mimo tradiční instituce.

Student i učitel
Jakub Schikaneder nastoupil na pražskou Akademii, když mu bylo pouhých patnáct let, ale byl tak zručný kreslíř, že do ročníku, ve kterém studoval i Mikoláš Aleš či František Ženíšek, bez problémů zapadl. Když byla v roce 1885 otevřena Uměleckoprůmyslová škola, stal se zde Ženíšek profesorem a Schikaneder jeho asistentem.

Od roku 1890 působil jako učitel dekorativní malby, vedl speciálku zaměřenou na květinový dekor a u svých studentů a studentek se snažil rozvíjet zejména senzualismus a symboliku, která otevřela cestu k secesnímu ornamentu. Schikanederovo dílo se přitom odehrávalo jakoby stranou modernistických stylů.

Už v roce 1880 se zúčastnil společně s E. K. Liškou soutěže na výzdobu Národního divadla, neuspěli s návrhem na oponu, nicméně dostali možnost realizovat výzdobu královské lóže výjevy z doby vlády tří velkých královských dynastií - Přemyslovců, Lucemburků a Habsburků.

Přestože tato část výzdoby zůstala zachována i po požáru o rok později, rozhodl se ji tehdejší ředitel Národního divadla nahradit malbami Václava Brožíka. Schikaneder se obrací k sociální tematice, která vrcholí dílem Vražda v domě vystaveným v roce 1891 na Jubilejní výstavě v Praze.

Světlo, tma a voda
Umělcovo jméno je spojováno především s krajinami ozářenými měsíčním světlem či s temnými uličkami osvětlenými mihotavou září lucerny, s pustými interiéry či se sociálně laděnými podobiznami chudých - ne nadarmo psal K. B. Mádl v roce 1924 v Schikanederově nekrologu, že společným jmenovatelem jeho obrazů je samota.

Citlivost Schikanederova vnímání světa však není dána ani tak námětem osamění jako spíš barevnou clonou, hrou světel, obvykle vztahem několika světelných zdrojů na obraze, které se vzájemně vyvažují, a šerem zimních večerů, temných ulic či domů.

Světlo, tma a voda jsou přitom hlavními prameny znepokojení, které z Schikanederových obrazů sálá, ale zároveň ve své určité formě poskytují nevyhnutelný rámec lidskému údělu a jistotu opakování. Na obraze Utonulá je vodní masa zabijákem, ale zároveň tichým hrobem.

V pozadí mnicha na nově objeveném a poprvé vystaveném obrazu Kontemplace odkazuje, společně se "svatozáří", kterou mnichovi vytváří zapadající slunce, k bytí, jež nás přesahuje. A pustina Schikanederových plochých mořských břehů není definitivně zbavena naděje, vždycky vyjde alespoň srpek měsíce, který ozáří nuznou rybářskou bárku, a jeho bělobný odraz naznačí cestu.

Schikaneder byl mistr emocí, při prohlídce výstavy se návštěvník stokrát ptá na život postav na obraze, u chudinských výjevů chce vědět, zda v rakvi, kterou veze starý povoz, leží matka, či dítě, přistihne se při spřádání jejich osudů. V ranečku Opuštěné na mostě přes Vltavu se jistě schovávají její jediné věci, všechen její majetek!

Jak je možné, že nás v době konceptuálního umění stále vzrušuje klasické realistické vyobrazení bídy, smutku, beznaděje? Pocity, které jsou přenositelné přes hranice staletí a zemí, jsou naše vlastní a strach, který v nás Schikaneder vyvolává, nás nutí uvědomit si vlastní samotu, v anonymním velkoměstě snad ještě děsivější, než byla před sto lety.

JAKUB SCHIKANEDER: Nové objevy děl malíře tajemných nálad
Místodržitelský palác Moravské galerie, Moravské nám. 1a, Brno, autor Tomáš Vlček. Výstava trvá do 15. července, plné vstupné 50, snížené 25 korun, www.moravska-galerie.cz
Hodnocení MF DNES: 70%

Autoři:



Nejčtenější

Film s Kevinem Spaceym utržil za první den v kinech jen 126 dolarů

Kevin Spacey ve filmu Billionaire Boys Club

Herec Kevin Spacey obviněný ze sexuálního nátlaku utrpěl další ránu ve své kariéře. Novinka Billionaire Boys Club, v...

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...



GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...

Zemřel český dýdžej Michal Maudr známý pod přezdívkou DJ Loutka

DJ Loutka

Ve věku 51 let zemřel jeden z nejznámějších českých dýdžejů a výrazná postava tuzemské taneční scény Michal Maudr,...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

Další z rubriky

Úkryt v horách či masový hrob. Osud nepohodlných v Íránu, odhaluje Harouni

Sním o tom, že je hora stále celá, Shadi Harouni, 2017

Zprávy o Íránu a jeho vlivu chrlí média, obzvlášť v několika posledních měsících téměř nepřetržitě. Přesto o obyčejném...

Byl oplzlý, osahával nás, obvinily kolegyně slavného fotografa Kratochvíla

Slavný česko-americký fotograf Antonín Kratochvíl

Český fotograf Antonín Kratochvíl, který získal několik cen World Press Photo, patří k zakládajícím členům newyorské...

OBRAZEM: Začal Týden umění. Láká na Warhola, Zrzavého i paneláky

Jan Zrzavý, Benátky I, 1928

Už i Praha má svůj Týden umění. Jeho první ročník začal v pondělí a návštěvníkům otevírá přes třicet galerií včetně...

Najdete na iDNES.cz