Osvěžil dokument o street artu
Sázka na jakési hlubinné nezávislé sondy totiž až na výjimky nevyšla a potopila soutěžní dvacítku do nevzrušivého šedavého oparu. Z něj naprosto ční norský film Něco jako džentlmen Hanse Pettera Molanda.
Vynikající černá komedie o propuštěném vrahovi a jeho převážně erotických peripetiích se Stellanem Skarsgaardem ukazuje, že v soutěži může být i žánrový film – zvlášť když dokáže vyprávět originálně a opře se o znamenité herce.
Což se o většině dalších titulů v hlavním klání říci nedá. Vůbec celá ta sestava je přinejmenším poněkud nevyvážená, což dokazuje sedm pořadatelských koprodukcí. A dokonce se v ní neobjevuje žádné zajímavé režisérské jméno, kterými se přitom současná německá kinematografie jen hemží.
Tyto nudné chvíle na Postupimském náměstí naštěstí překryly některé výraznější nesoutěžní snímky v hlavním programu. Uveďme třeba britský dokument Exit Through the Gift Shop (Východ obchodem se suvenýry) přibližující začátky a současný boom street artu, a to dokonce očima věhlasného, dosud "nikým nespatřeného" guru tohoto světa, který si říká Banksy.
Stejně svěže působila americká komedie The Kids Are All Right (Děti jsou v pořádku) Lisy Cholodenko o dvou lesbických ženách, které společně vychovávají své děti, kde se zaskvěly Julianne Moore, jež se snímkem na Berlinale přijela, a Annette Benningová.
Také v druhé polovině festivalu o sobě dávali aspoň trochu vědět čeští zástupci. Letošní absenci navštěvované party karlovarského festivalu zdatně nahradila recepce u příležitosti padesátého ročníku zlínské přehlídky filmů pro děti. Na Evropském filmovém trhu se promítalo celkem sedm našich snímků.
A jak naznačila Marta Lamperová, ředitelka exportní společnosti Film Europe, loňský "krizový" výpadek je snad alespoň částečně zažehnaný: "Před rokem jsem zde na trhu neudělala jediný obchod, to se mi stalo poprvé, všichni přijeli jen udržet kontakty. Letos je již naštěstí patrné jisté oživení..."
