Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Saudek v Národním popustil uzdu exhibicionismu

  2:35aktualizováno  2:35
Popáté vychází kniha, která fotograficky dokumentuje uplynulou sezonu v Národním divadle v Praze.

Jan Saudek: Iva Janžurová - z knihy Národní divadlo, sezóna 2006/07 (Gallery 2007) | foto: Gallery

Po černobílých dokumentaristech Bohdanu Holomíčkovi, Viktoru Kronbauerovi, Karlu Cudlínovi a dvojici Štěpánka Stein & Salim Issa, představující mladší generaci tvůrců zaměřených na stylizovanou a barevnou fotografii, byl k této zakázce vyzván Jan Saudek (1935).

Saudek odevzdal práci, která do edice vnáší další fazetu, ale u níž je rovněž cítit účelovost vyplývající nikoliv ze zakázkové podstaty projektu, nýbrž z množství energie, kterou Saudek byl schopen a ochoten této věci věnovat.

Slova, slova, slova
Pozvaný fotograf může v knize o Národním divadle uplatnit svůj autorský rukopis. Saudek tak učinil měrou téměř úplnou, tedy až na to, že nikdo z první scény není v knize vyfotografován nahý – jediným (cudným!) aktem je zde snímek, na němž je obnažen sám Saudek.

Během projektu si stoupl či se posadil před objektiv hned několikrát, nechal před něj nastavit i svého několikaměsíčního syna Matěje.

Na tradiční míře exhibicionismu a emfatičnosti se nemůže nepodílet fotografovo slovo.

O členech Národního divadla praví například: "Prohlížel jsem si ty skromné obrázky a vzpomínal na všechny. Byly to hvězdy na jitřní blednoucí obloze brzy ráno. Zmizeli z mého života, ale já je mám u sebe, snad i v sobě, jednou provždy – a tady je máte. Vždyť já jsem v těch jedinečných lidech fotografoval svůj Národ."

Stejně grandiózní tón zvolil i šéf ND Ondřej Černý v úvodním textu knihy: "Realita se slévá s jevištěm, postava s protagonistou. A jak jsou přitom ty fotografie přesné a přesvědčivé! Syrovost obrazu a ostrost kontur i nápadu se snoubí s citlivým pohledem do vnitřku lidské povahy a charakteru divadelní postavy. Setkání s Janem Saudkem bylo pro nás všechny mimořádným zážitkem. A jeho fotografie ihned vstoupily do análů Národního divadla,“ píše ředitel, jehož portrét se v publikaci nachází hned mezi prvními.

U předchozích svazků této edice fotografové měli systematizující ambice – ukazovali soubory a členy Národního divadla na jevišti, ale hlavně v zákulisí.

Kromě výkonných umělců snímali i provozní personál. Saudek v historické budově ND fotil pouze sebe – v hledišti i před Hynaisovou oponou. Lidi z první scény naopak zval k sobě do ateliéru před proslulou zeď.

Víc Saudka než divadla
Postupoval velmi výběrově: v ateliéru se neobjevili žádní "provozáři" a nikdo z opery; jen na konci knihy zastupuje hudebníky smyčcový kvartet, nasnímaný jak před ateliérovou zdí, tak ve výklenku chrámové stavby – pokud to není montáž.

Nebylo by až tak divu. Saudek sice v knize zachovává tradiční vizuální a aranžérské atributy svého portrétování, dokonce tu pozorujeme návrat k černobílé netónované fotografii, avšak podíl ruční práce jeví se o dost menší než kdysi.

Je-li tady tónování přece jen uplatněno, nese rysy digitální "hladkosti". Soudobé technologické možnosti pak Saudek téměř jistě využívá kupříkladu při spojování různých záběrů téhož člověka do jedné výsledné fotografie. Dekadentně staromódní nádech Saudkových prací je tudíž stále více simulací, neboť autor se novým technologiím nebrání.

Členové a členky baletu fotografovi před zdí vystřihli různé fyzicky náročné figury, u činoherců Saudek hojněji využívá posunů mezi civilem a kostýmem, schopností proměny výrazu. Celkově lze konstatovat, že ty portréty vesměs mají větší důstojnost a přirozenost než v knize zastoupená slova.

Jan Saudek si zkrátka vybral osobnosti, jimž nemusel dlouho nic vysvětlovat, nacvakal je s jistotou, které za uplynulá desetiletí nabyl, své Já do snímků bez problémů dostal, je to v prvé řadě jeho kniha, teprve pak kniha Národního divadla o Národním divadle. Obrazové informace o tom, co se v ND v sezoně 2006/2007 dělo a hrálo, musí divák hledat jinde.

Hodnocení MF DNES: 60 %

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Fotografie nominované na ceny Czech Press Photo 2017
Prohlédněte si snímky nominované v prestižní soutěži Czech Press Photo

Do letošního ročníku se přihlásilo 482 tvůrců s 7 277 fotografiemi. Mezi snímky, které vybrala mezinárodní porota, jsou i díla našich fotografů Petra Topiče,...  celý článek

Ilustrátor a karikaturista Vladimír Renčín (1941 - 2017) je autorem tisícovek...
OBRAZEM: 50 vtipů Vladimíra Renčína. Zavzpomínejte na karikaturistu

Kreslíř Vladimír Renčín, který ve věku 75 let zemřel, přispíval svými kreslenými vtipy roky také do deníku MF DNES. Přinášíme z archivu padesát jeho oblíbených...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.