O čtvrté komiksové knize, kde britský spisovatel Neil Gaiman čtenářům představil dalších osm kapitol ze zádumčivých dobrodružství neméně zádumčivého „Pána snů“ Sandmana, se říká, že je úplně nejlepší. Dílo s názvem Údobí mlh, které Gaiman spolu se sedmičkou výtvarníků originálně vydal v průběhu let 1990 a 1991, nyní české nakladatelství Crew poprvé nabízí zcela v barvě.
Zda je tomu skutečně tak, posoudí nejspíš jen znalci, nicméně Gaiman se v nabízeném příběhu, kde jeho hrdina hledá svou ztracenou lásku, rozmáchl do epické šířky. Autor hned v úvodu čtenářům nabízí setkání Věčných: v působivém defilé představuje všechny Sandmanovy sourozence.
Gaimanův hrdina je navíc ve čtvrté knize oproti zvyklostem poměrně významným hybatelem děje. Nadále sice tráví většinu času v myšlenkách, ovšem pro svou milovanou, kterou kdysi opustil, musí znovu sestoupit do pekla a utkat se se svým úhlavním nepřítelem Luciferem. Peklo však najde prázdné a smějící se Lucifer mu od něj předává klíč.
Gaiman v Sandmanovi tradičně mixuje suchý humor s náboženskými a historickými odkazy. „Třeba bych se mohl válet někde na pláži... Poslouchat hudbu? Postavit dům?“ uvažuje sličný Lucifer v překladu Viktora Janiše, když udivenému Sandmanovi předává svou říši.
A o uvolněné království se brzy hlásí další mytologičtí zájemci. Gaiman tak v Údobí mlh neopomene ani staré germánské bohy, které podává s chytrou nadsázkou, tolik chybějící některým současným marvelovským hrdinům.
