Proto tuto přechodnou dobu využili k prodloužení výstavy, jež každý týden přiláká kolem pěti set návštěvníků. S Rykrem se v loňském roce, kdy byla výstava otevřena, pojila dvě výročí. Uplynulo sto let od jeho narození (15. října 1900), a hlavně před šedesáti lety se Rykr, v té době uznávaný i v Paříži, vydal s rozepnutým pláštěm a zapálenou cigaretou po železniční trati vstříc nelítostně se přibližujícímu rychlíku.
Tak skončil život malíře, grafika, designéra, scénografa, člověka neustále překvapujícího novými proměnami své tvorby. Rykr psal a kreslil pravidelně do novin, redigoval obrazový magazín, kreslil karikatury, upravil několik knih a stal se i průkopníkem a teoretikem reklamní tvorby u nás. Pracoval pro firmy Orion Maršner, Baťa, Palaba, Kulík, Zátka, Otto, například jeho přebal kofily s figurkou mouřenína s šálkem kávy přetrval více než sedmdesát let.
"Dotkl se takřka všech podstatných tendencí a směrů, za což byl ostatně ve své době v Čechách neoblíben," shrnuje význam Rykrovy tvorby spoluautor výstavy Vojtěch Lahoda a dodává, že Rykrova tvorba může být chápána jako vyjádření vztahu avantgardy a historie, krásy a vznešenosti, ale vede k zamyšlení i nad vztahem kýče a umění. Výstava, kterou společně připravili Vojtěch Lahoda a kurátor Vít Havránek, zahrnuje všechny položky Rykrovy aktivity: obrazy, kresby a asambláže z let 1917-1940. Kromě známých období abstrakce a asambláží, koláží na skle a cyklů Elegie a Žena v koupelně jsou na výstavě výrazněji zastoupeny také ty periody, které nebyly dosud příliš vyzdvihované: rané expresivní obrazy z let 1919-20, smyslový realismus 20. let a jakýsi neoimpresionismus přelomu 20. a 30. let. Řada nedochovaných objektů a asambláží je dokumentována zvětšenými fotografiemi.
Rykrovy kresby, jichž se dochovalo velké množství a které jsou podle Lahody někdy zajímavějším projevem vizuálních proměn jeho výtvarného názoru než samotné obrazy, doplňují souborné dílo malíře. Rykr vystudoval dějiny umění a klasickou archeologii, ale jako malíř byl samouk. Vždy se vyhýbal kolektivním programům a jakékoliv skupinové aktivitě, pravidelně však vystavoval od roku 1920. Až v roce 1937 se stal členem pařížského Salonu Nadnezávislých, kde se mu vlastně poprvé dostalo pochopení a uznání.
Rykrovy práce pro reklamu
Výstava se nezabývá pouze Rykrovou malířskou a sochařskou tvorbou, ale také jeho pracemi určenými pro reklamu. Autor během svého života vytvořil nepřeberné množství plakátů či obalů na nejrůznější výrobky. Nejznámější je jeho spolupráce s čokoládovnou Orion, pro níž navrhl celý soubor obalů včetně známé Orionské hvězdy. Naopak do značného nebezpečí ho přivedla práce pro reklamní firmu PIRAS. V té době Rykrovi hrozilo zatčení gestapem, jelikož se pod zástěrkou ředitelování v podniku, snažil zachránit židovské výtvarníky, kteří zde pracovali.
Elegie avantgardy jsou doplněny fotografiemi Jaromíra Funkeho, jenž byl s malířem ve dvacátých letech v úzkém kontaktu. Snímky zobrazují Rykrovy plastiky a dokumentují žánrovou blízkost obou umělců. Funke se o svém příteli kdysi vyjádřil: "Rykr dosáhl každé své mety velice snadno, a proto se hned vydal jiným směrem. Hledal prostě další."
Obrazy Zdenka Rykra byly prezentovány na několika významných výstavách v zahraničí, nicméně svoje místo v českém prostředí tvorba tohoto rodáka z Chotěboře zatím nenašla. V Čechách svá díla pravidelně vystavoval od roku 1920 a v roce 1937 vstoupil do pařížského Salonu Nadnezávislých, kde byla jeho práce uznána a pochopena.
 |
 Zdenek Rykr: Amor a psyché |
 |
 Zdenek Rykr: Únorové slunce |
 Zdenek Rykr: Rytíři, žena a smrt |
 Zdenek Rykr: Polní nářadí |
 Zdenek Rykr: Orient |
 Zdenek Rykr: Obraz |
 Zdenek Rykr: Holandsko |
 Zdenek Rykr: Dáma v okně |
