Seno a sláma v galerii
Koncem šedesátých let se manželé Ságlovi seznámili se skupinou The Plastic People of the Universe. Právě oni dva byli hybatelem vizuálních experimentů, kterých se kapela účastnila – vzpomeňme třeba slavnou Zorčinu akci Házení míčů do průhonického rybníka Bořín, při němž zúčastnění na vodní hladinu postupně naházeli sedmatřicet modrých, zelených a oranžových míčů.
Fotografická dokumentace akce, byť černobílá, je jedním z nejslavnějších happeningových záznamů dějin současného umění. Podobnou "krajinářskou" akcí pak byla i Zorčina realizace v Galerii Václava Špály nazvaná Seno – sláma, kdy přímo do galerie přivezla balíky sušené vojtěšky a slámy, které byly k dispozici návštěvníkům, již měli možnost je volně seskupovat. Když se potom měla Ságlová účastnit pařížského bienále, zakročila komunistická StB.
Pak přišla éra králíků, které Ságlová seskupovala na plátno, vyšívala či tiskla razítky. Několik let před svou předčasnou smrtí v roce 2003 se pustila do přenášení různých předmětů, jako byly provázky či vlny, na bílá plátna. Krajina jako jádro její tvorby však zůstala, krajina vnitřního světa.
Jan Ságl je uznávaný fotograf, začínal portréty "Plastiků" a svého švagra, Zorčina bratra Ivana Jirouse. I on miluje krajinu. Je pokorným poutníkem a hluboký vryp, který v něm krajina vyhloubila, dokáže vlídně předat divákům.
Tak jak se Zorka Ságlová proslavila coby jedna z nejpozoruhodnějších českých vizuálních umělkyň druhé poloviny dvacátého století, je Jan Ságl podobně slavný coby fotograf pro prestižní přírodovědné a cestovatelské časopisy a autor, o něhož mají zájem evropské galerie.
Výstava v Topičově salonu je, po povedené expozici sester Válových, další oázou uprostřed Prahy. Čas v ní stojí, vrací se zpět, chvěje se v letmém pohybu, odráží se ve světle a jeho kresbě. Bravurní instalace, která v určitých fázích akcentuje jen jednoho z autorů, aby ve společných prostorách ukázala, co mají společné a jak jsou si blízcí, umocňuje konečný dojem.
Z výstavy čiší poezie všednosti. Jako by se tady, uprostřed ruchu Národní třídy, otevřel utajený vstup mezi remízky, do polí či na bretaňské a normandské pobřeží.
Zorka Ságlová, Jan Ságl: Krajina
Topičův salon, Praha, kurátorka Magdalena Juříková
Výstava trvá do 11. června 2010, vstupné 40, snížené 20 korun
HODNOCENÍ MF DNES 90%