Stand up comedy čili sólové výstupy bavičů, specialita angloamerických barů, je snad nejkrutějším testem komiků.
Na rozdíl od televizních estrád tu nikdo nevelí publiku, kdy má vděčně reagovat, herci se nemohou opřít o Zlaté slavíky ani o baletky. Kdo nedokáže, aby divák zvedl oči od sklenky, natož odložil doutník a zaplácal, je vyřízen.
Lidé s praxí z malých divadel si díky HBO ověřují, že to svedou, publikum zase objeví, že existuje i jiná televizní zábava než takzvaná velká sobotní.
Lenka Vychodilová na pódiu "jen" drží místo kamarádce Miluně. Lumír Tuček v žoldu Evropské unie "jen" učí psát životopis. Tomáš Matonoha coby hluchoněmý Pedro "jen" tančí flamenco. A sál se místo povalování válí smíchy.
Kdyby přesto zarytí škarohlídi ani úsměv nevyloudili, Hanákova závěrečná hra s cituplnými klišé o "lásce k téhle zemi a k poezii" vrcholící akční recitací jeho neskutečné básně Voják a bodák jim povalování určitě zatrhne. Je to vážně ukrutná sranda. A veliký dar.
