Není s podivem, že na rozdíl od jiných McDonaghových her, o které se divadelní dramaturgové div neprali, Lebka z Connemary si na uvedení počkala, až když autorovy lepší kusy byly vyčerpány. Lebka je totiž slabší text, než jsou její "sourozenci" Kráska z Leenane či Osiřelý západ.
Chybí jí jistý druh mrazivého přesahu, takže spíš připomíná velmi zdařilý morytát s jedním odkazem na Syngova Hrdinu západu. Ale stále je to McDonagh se vší krutou zábavností, černým
humorem a vyhraněným groteskním zpracováním postav rázovitých "typických" Irů - rozuměj zkrachovalých opilců a osamělých nešťastníků, pro něž je nejsnazším komunikačním kódem násilí.
Už jen výchozí situace je dosti morbidní: Mick Dowd se živí jako hrobník naruby: vesničtí mrtví nemají kam "expandovat", a tak Mick překopává staré hroby a likviduje zvetšelé kosterní pozůstatky.
Pár let v zemi však již trouchniví také jeho žena, jejíž konec nepřestává ani po sedmi letech živit místní klepy. Zabil Mick Dowd svoji ženu, nebo ne? Ta otázka znovu naléhavě vyvstane, když se hrob Oony Dowdové má překopat, aby přijal další nebožtíky.
Hostující režisér Martin Glaser spolu se scénografem Jaroslavem Bönischem zvolili v komorním
prostředí studia jednoduché, ale velmi efektní řešení: scénu tvoří stůl, židle a sada vysokých skříní.
V domě Micka Dowda slouží jako zásobárny pálenky, když se sklopí na zem, jsou z nich hroby, jež ukrývají skutečnou hlínu a kosti. Scénické řešení pomáhá rozehrát gagy: bitku na hřbitově, při níž se postavy vzájemně zuřivě zasypávají nebo "pohřbí" aspoň policejní čepici.
Největší účinek, onen přesně "mcdonaghovský", tedy smích s ledovým průvanem za zády, vyvolá
scéna "černá mše", při níž opilý Mick a jeho pomocník Mairtin čím dál zběsileji a až s karnevalovou divokostí roztloukají palicemi kosti mrtvých.
V inscenaci se nejvíc daří Martinu Sittovi, který dobře balancuje mezi "realistickým" výrazem a groteskou. Jeho Mick má v sobě určitou zasmušilost, zaťatost i znepokojivost. Právě to činí jeho postavu přitažlivou, zejména když režisér ve shodě s dramatikem nechá
klíčovou otázku nezodpovězenou.
Jan Jankulovský (Mairtin) dobře ovládl stylizaci prostoduchého výrostka až v druhé polovině, zatímco z "místního Colomba", policisty Thomase Hanlona, nedokázal Milan Kačmarčík vykřesat víc než pouhou komickou figurku.
Johanně Tesařové (MaryJohnny) se více daří v psychologických polohách. Lebka z Connemary nepřekvapí textem ani zpracováním. Přesto návštěva inscenace není marněním času, pro McDonaghovy fanoušky pak patří mezi "předměty povinné".
MARTIN MCDONAGH: Lebka z Connemary
Švandovo divadlo Praha, Režie Martin Glaser, hrají Martin Sitta, Johanna Tesařová, Jan Jankulovský, Milan Kačmarčík. Délka 120 minut.
Hodnocení MF DNES: 60%
