Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rychlíkova gigantická práce je důstojným requiem za Česko-Slovenskem

  0:24aktualizováno  0:24
- Od rozpadu Československa uplynulo šest let. Vášně, které jej doprovázely, vyprchaly. Nastal čas a prostor pro seriózní historické zhodnocení soužití dvou státotvorných národů - Čechů a Slováků - v kdysi společném státě. Toho úkolu se úspěšně zhostil historik Jan Rychlík ve své obsáhlé knize Češi a Slováci ve 20. století. Publikace s podtitulem Česko-slovenské vztahy 19451992 je druhým dílem autorem zamýšlené trilogie, mapující československé dějiny od vzniku republiky v roce 1918 až po rozdělení 31. prosince 1992.

VZTAHY JAKO TRAUMA
Už podtitul napovídá, co bude ústředním tématem knihy. Problém vzájemných vztahů, který se jako červená nit vine celými československými dějinami: konkrétně státoprávní uspořádání republiky, resp. postavení Slovenska v ní. Autor navazuje na své dřívější práce, ale tehdy používal jen dílčích hledisek; nyní, ve své zatím nejrozsáhlejší práci, poskytuje ucelený a komplexní pohled na genezi problému. Za jisté specifikum Rychlíkovy knihy lze považovat v českém prostředí neobvyklou pozornost, jež je věnována stanoviskům slovenské strany. Vidíme tu historikovo usilování o objektivní a podrobnou analýzu ideových východisek slovenské politické reprezentace. Autor využívá poznatků, které získal za svého dlouhodobého působení v Záhorském muzeu ve Skalici.
Rychlík poukazuje na známou, ale často vulgarizovanou skutečnost, že v zásadních chvílích československých dějin se opakovaně dostávala do popředí zájmu slovenské společnosti právě otázka úpravy česko-slovenského soužití. Právem to autor nepokládá za neopodstatněný požadavek, neboť tento problém nebyl - a to nejen dle mínění slovenské strany - důsledně vyřešen. Za klíčovou přitom autor pokládá otázku, zda bylo možné sladit slovenský požadavek maximální nezávislosti na ústřední vládě a zachování jednotného státu.
Slovenská národní rada jako vrcholný slovenský politický orgán se totiž od počátku snažila o co největší decentralizaci. Přenesení většiny pravomocí do Bratislavy jí mělo umožnit větší podíl na moci a její lepší kontrolu.

SPÍŠE UNIE NEŽ FEDERACE
Jak Rychlík upozorňuje, Slováci projevovali svou nedůvěru nejen vůči centrálním úřadům, ale také vůči Slovákům působícím v Praze, nad kterými tak ztratila Bratislava dohled. Odtud jejich hanlivé označení "pražský" a po vzniku federace "federální" Slovák. Rychlík tvrdí, že slovenské představy o "důsledné politicko-ekonomické federaci" v roce 1968 směřovaly spíš k vytvoření unie dvou samostatných států, a tím se rozcházely s modelem "funkční federace" prosazovaným českou stranou. A tato různost stanovisek se opět plně projevila po listopadu 1989. Podle Rychlíkova hodnocení Češi v průběhu česko-slovenských jednání o federaci prosazovali "přerozdělení kompetencí, přičemž kritériem byla funkčnost státu". Slovenská strana však trvala na nadřazenosti republik, přičemž "otázka funkčnosti byla podřadná a podřízena zásadě, že o ní rozhoduje politická vůle české a slovenské vládnoucí elity stát zachovat, nebo rozdělit".
Za hlavní důvod rozpadu Československa však Rychlík nepovažuje kompetenční spory, ale skutečnost, že "za dobu existence společného státu se nepodařilo vytvořit silné společné československé vědomí u naprosté většiny obyvatel v obou částech státu". Tento poznatek není nový, v odborných kruzích se v souvislosti se slovenskou otázkou objevuje často. Nebere ovšem v úvahu podstatnou příčinu, s jejímiž následky se dodnes potýkáme obzvlášť v postkomunistické části Evropy: národy, jimž nebylo umožněno v 19. století, v době nacionálních revolucí, vytvoření vlastního státu, to pociťují jako veliký handicap a vytvoření národního státu považují za dokončení své emancipace.

DROBNÉ VADY
Rychlíkova práce je podložena obrovskou pramennou základnou. Kromě poctivého bádání v českých a slovenských archivech autor zvládl i široké spektrum periodického tisku, o literatuře nemluvě (jde prakticky o kompletní bibliografii k nastíněnému problému).
Dílo je doplněno mnohostránkovou přílohou obsahující přepisy archivních dokumentů. Ocenit je třeba jmenný rejstřík. Dojem z jinak výborné práce trochu kazí občasné tiskové chyby, nepřesnosti v číslování poznámek a nesprávné psaní jmen současných slovenských politiků Čiče a Kanise (Rychlík je má za Číče a Kánise). Polemizovat by bylo možno s autorovým tvrzením o "poměrně velké" popularitě prezidenta Havla na Slovensku. Kromě stoupenců HZDS a SNS, které sám autor jmenuje a kteří tvořili "poměrně velké" procento slovenských voličů, měl Havel odpůrce i u lidí postižených konverzí zbrojního průmyslu a u těch, kteří jej kritizovali za unáhlenou a nepromyšlenou amnestii.
A ne všichni byli voliči SNS a HZDS.
Tyto nedostatky jsou však jen vadami na kráse, jež nemohou ohrozit kvalitu jinak výjimečného díla. Zbývá už jen těšit se na závěr trilogie.
'

Jan Rychlík: Češi a Slováci ve 20. století

Česko-slovenské vztahy 1945-1992

Academic Electronic Press Bratislava a Ústav T. G. Masaryka

Bratislava-Praha 1998 (vyšlo 1999)

554 stran náklad a cena neuvedeny

Autor:


Témata: Amnestie

Nejčtenější

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...



Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

KVÍZ: Jak znáte Rychlé šípy a Jaroslava Foglara, plantážníci?

Rychlé šípy

Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Příběhy Rychlých šípů od Jaroslava Foglara hltaly...

Další z rubriky

RECENZE: Zrod vetřelců i minotaura. Continuo dál drží svou laťku vysoko

Představení 8 hrálo Divadlo Continuo na poli naproti svému Švestkovému dvoru v...

Momenty ze zběsilého 20. století využilo Divadlo Continuo k neobvyklému site specific projektu 8. Ač nejsou úplně...

Zemřel Jiří Josek, uznávaný překladatel Shakespeara i amerických autorů

Jiří Josek získal za překlady díla Williama Shakespeara řadu ocenění.

Po těžké nemoci zemřel překladatel z angličtiny, režisér a nakladatel Jiří Josek, uznávaný specialista na dílo Williama...

Koně v cirkusu. Už se ozvali ochránci, drezúra to ale není, zní z Letné

Záběr z představení Bestias, která na Letní Letnou veze soubor Baro d´Evel Cirk...

Na nezvyklé zapojení zvířat láká jedna ze zahraničních hvězd letošního ročníku novocirkusového festivalu Letní Letná. V...

Najdete na iDNES.cz