Rychlé šípy Jaroslava Foglara zná prakticky každý. Ale jen každý desátý z nás ze sebe na požádání vysype všech pět jmen členů klubu. To je úplně první čísly podložená odpověď na otázku, jak široce a hluboko je hlavní Foglarovo dílo rozšířeno. Vyplývá z průzkumu, který na zakázku MF DNES zpracovala agentura Median. Dvaadevadesát procent dotázaných uvedlo, že Rychlé šípy zná. A říkali to stejně často muži jako ženy. Expresní průzkum proběhl telefonicky na vzorku 510 dotázaných ve věku 18 až 75 let. Potvrdilo se v něm, že Foglar zasáhl všechny generace, i když důchodců, kteří znají jeho hrdiny, je podle průzkumu "jen" 88 procent. Pro srovnání: zatímco Rychlé šípy nezná osm procent občanů, místopředsedu vlády Mertlíka podle lednového průzkumu agentury STEM - nezná 46 procent a ministra obrany Vetchého 36 procent. Že Rychlé šípy existují, víme skoro všichni; ale nějak si nepamatujeme, jak se jmenují. Deset procent dotázaných dokázalo správně vyjmenovat všech pět, dalších šest procent uvedlo čtyři správná jména. Ani jedno celé jméno neřeklo dobře 51 procent oslovených. Z celé party se nám nejvíc vybavují ti dva nejméně vzorní, Červenáček a Rychlonožka. Vůdce Mirek Dušín, který prý nikdy neřekl jediné sprosté slovo ("však taky za to Mirka všechny obdivujeme"), je až na třetím místě za Rychlonožkou. Jarka Metelka, podle knihy druhý člen klubu, je v žebříčku až čtvrtý, Jindra Hojer se zapsal do našeho povědomí nejméně. Z průzkumu se dají vyčíst i takové údaje, jako že Červenáček je nejpopulárnější v západočeském kraji, že o Rychlých šípech se kupodivu nejméně ví v hlavním městě Praze nebo že Rychlonožku zná 51 procent vysokoškoláků. Jediným prokazatelným "trendem" se zdá to, že znalost Rychlých šípů klesá u lidí starších pětačtyřiceti let. Mezi dotázanými ve věku 31 až 45 let řeklo všechna jména Rychlých šípů 15 procent lidí, mezi dotázanými ve věku 46 až 60 let jen 3 procenta a mezi ještě staršími 8 procent. Podobně to vypadlo u jednotlivých jmen - lidé mezi 46 a 60 lety toho věděli zjevně nejméně, i Červenáčka bezpečně jmenoval jen asi každý čtvrtý z nich. Příčina se jeví zřejmá - dnešní padesátníci vyrůstali právě v době, kdy se Foglarovo dílo dostalo na dvě desetiletí na index. A kdo se nám do klubu Rychlých šípů plete? V průzkumu zazněla - i když výjimečně i jména jako Štětináč, Dlouhé Bidlo, Jestřáb, Plíhal a Bohouš.
Spisovatel a duchovní otec Rychlých šípů Jaroslav Foglar, s nímž se jeho blízcí, přátelé i obdivovatelé rozloučí dnes odpoledne v pražském strašnickém krematoriu, se zanedlouho ocitne v sousedství takových osobností českého písemnictví, jakými byli Alois Jirásek, Eliška Krásnohorská či Jaroslav Vrchlický. Návštěvníci Literárního archivu Památníku národního písemnictví ve Starých Hradech na Jičínsku si podle jeho vedoucího Karola Bílka již letos budou moci prohlédnout Foglarovu pracovnu, podobnou těm, kterou zde mají již zmínění národní velikáni. Foglar věnoval svůj archiv i některé další předměty památníku ještě za svého života. Ve Starých Hradech najdete originály kreseb Rychlých šípů, rukopisů, korespondence, deníků, kronik či fotografií, ale prohlédnout si budete moci například jeho pracovní stůl, tábornickou skládací židli nebo bobříky, jež jako skaut ulovil. Poslední část archivu byla převezena z Foglarova pražského bytu dva dny před autorovou smrtí. Foglarovi, který byl umlčován nejdříve nacisty, pak poúnorovým a následně ještě normalizačním režimem, se po listopadu dostalo značné společenské satisfakce. Byl například jmenován čestným občanem Prahy, ve Sluneční zátoce na Sázavě, kam jezdil se svým legendárním skautským oddílem Dvojka, mu byla odhalena pamětní deska. Jednoznačného literárního uznání se však autor Rychlých šípů, takřka třiceti knih a zdejší nejčtenější spisovatel děl pro děti a mládež zatím nedočkal. O trvalém ohlasu jeho knih nicméně svědčí i to, že Olympia letos vydá celkem dvanáct Foglarových titulů
