Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ry Cooder se vydal na další cestu kolem USA

  15:03aktualizováno  15:03
Kytarista, skladatel a zpěvák Ry Cooder vydal další z alb, na kterých se vrací k odkazu americké hudební tradice. Album se jmenuje My Name Is Buddy.

Ry Cooder | foto: Nonesuch

Ry Cooder proslul jako stylotvorný kytarista, který spolupracoval s kdekým od Rolling Stones po Captaina Beefhearta. V prestižním žebříčku 100 největších kytaristů světa, vyhlášeném časopisem Rolling Stone, obsadil osmé místo.

Cooder proslul i jako autor filmové hudby a také jako producent a objevitel hudebníků z exotických částí světa. Byl to on, kdo západnímu světu představil fenomenálního malijského kytaristu Aliho Farku Tourého, stejně jako kubánské hudebníky z Buena Vista Social Clubu.

Pravou doménou Rye Coodera ale samozřejmě je jeho vlastní tvorba, tedy alba, podepsaná jeho jménem. A na nich téměř bez výjimky "obdělává pole" různých žánrů americké víceméně tradiční hudby - tu blues, tu folku, tu country, tu rock´n´rollu.

A přesně takové je i nové album, volně provázané příběhem kocoura Buddyho. Všech sedmnáct písní je vesměs autorských (byť některé s využitím lidových nápěvů), působí však velmi autenticky, tak jak tomu jsme u Coodera uvyklí.

Ke spolupráci si Cooder přizval "all stars" muzikantský tým. Na jeho soupisce najdeme například celoživotní propagátory americké lidové hudby, bratry Petea a Mikea Seegerovy.

Nechybějí ani Cooderovi tradiční spoluhráči, bubeník Jim Keltner, pianista Van Dyke Parks či akordeonista Flaco Jiménez. Mezi doprovodnými vokalisty je opět i vynikající bluesman Terry Evans, kterého jsme jako sólistu nedávno viděli v Praze. Z jazzového světa zase přišel vibrafonista Stefon Harris.

Cooderovo album ovšem není jen tak obyčejný revival. Koresponduje se současným trendem, který v jisté výseči americké hudby můžeme sledovat: jedná se o další vlnu návratu ke kořenům, která má nejen hudební, ale i politický rozměr.

Američtí tvůrci vidí jisté paralely dnešního světa s dobou, kdy se formovalo to, čemu dnes americká hudební tradice říkáme, ať už mluvíme o hudbě vyloženě lidové, nebo o písničkářích typu Woodyho Guthrieho.

Stejně jako Bruce Springsteen nebo Neil Young hovoří Ry Cooder prostřednictvím "starých" obrazů ve skutečnosti o dnešku. Dělá to ale tak nenásilnou formou, že jeho album můžeme vnímat různými způsoby. Klidně i bez těchto souvislostí. Prostě jako čistou hudební krásu.

Ry Cooder - My Name Is Buddy
Nonesuch/Warner Music, délka CD 70:50
Hodnocení iDNES.cz: 90 %

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jaromír Nohavica (O2 arena, Praha, 19. října 2017)
RECENZE: Nohavica opět na dosah dokonalosti, halu rozezpíval protestsongem

Jaromír Nohavica, Robert Kuśmierski a Pavel Plánka. V podstatě akustické trio muzikantů si ve čtvrtek podle očekávání podmanilo pražskou O2 arenu. Ostravský...  celý článek

Kapela Ritchie Blackmore’s Rainbow
Do Prahy míří Ritchie Blackmore’s Rainbow, v O2 areně zahrají v dubnu

Kapela, v níž legendární kytarista Ritchie Blackmore kombinuje hard rock s klasickou hudbou, je zpět. Po několika koncertech z roku 2016 nyní Ritchie...  celý článek

David Koller vyzval tuzemské hudebníky, aby předělali některé z jeho sólových...
Než přijde nové album Lucie, zahraje David Koller své hity akusticky

Ještě než se příští rok začnou dít velké věci kolem Lucie, můžou si fanoušci poslechnout muziku Davida Kollera v méně tradičním pojetí. Hudebník se svou...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.