Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Růžový kavalír z Metropolitní bavil. Až na ty pušky a dělo

  16:55aktualizováno  16:55
Letošní sezonu kinopřenosů uzavřela Metropolitní opera Straussovým Růžovým kavalírem, v němž roli Maršálky naposledy zpívala sopranistka Renée Flemingová. Proč ale dobu Marie Terezie nahradila první světová válka, nebylo zřejmé.

Renée Flemingová jako Maršálka a Elina Garanča jako Oktavián v inscenaci Růžového kavalíra | foto: Ken Howard

Světová premiéra této Straussovy opery se uskutečnila roku 1911 v Drážďanech. Děj se odehrává ve Vídni ve čtyřicátých letech 18. století a komické momenty propojuje s lehkou melancholií. V několika pěvecky i herecky skvostně vystižených, byť současně náročných rolí excelovali největší pěvci každé generace.

Richard Strauss: Růžový kavalír

Režie: Robert Carsen

Dirigent: Sebastian Weigle

Přímý přenos z Metropolitní opery, Kino Světozor, Praha, 13. května 2017

Hodnocení­: 70 %

Sama Flemingová zpívá Maršálku už nějakých dvacet let, vystupovala i v minulém přenosu této opery roku 2010. Teď se rozhodla roli definitivně odložit. Do role krásné ženy středního věku, která s životním nadhledem přenechá svého sotva dospělého milence mladší ženě, vnesla opět noblesu a eleganci jako z módního časopisu, hlas jí díky bezvadné technice v mnoha ohledech stále funguje. V porovnání s minulým přenosem se prohloubil její herecký výraz, slovům ovšem stejně jako tehdy prakticky rozumět nebylo, s tím by asi měl problém i divák, jehož mateřštinou je němčina. V rychle ubíhající konverzační opeře to je docela problém.

V roli jejího mladého milence Oktaviána trefila mezzosopranistka Elina Garanča sebevědomě mužné pózy sedmnáctiletého dobyvatele ženských srdcí, i „zpětný převlek“, to když se Oktavián přestrojí za komornou. Vyrovnaný, barevný hlas lotyšské pěvkyně je pro tuto roli ideální, proto možná překvapilo její oznámení, že Oktaviána zpívala naposledy. Snad si bude další role vybírat uvážlivě...

Příjemným překvapením byl výkon rakouského basisty Günthera Groissböcka v roli barona Ochse. Tahle je postava je zosobněním aristokratického floutka, hlupáka a hrubiána, kterému z finančních důvodů nezbývá než se snížit k „nižším“ stavům a oženit se se Sofií, dcerou bohatého vídeňského měšťana. Nakonec je znemožněn Oktaviánem, jenž jeho nevěstě dle tradice jakožto posel lásky předá stříbrnou růži, jenže současně se do Sofie zamiluje. Ochsově lidské tuposti často odpovídá i vizáž nevábného staršího muže, ovšem Groissböck ho hraje jinak, jako v zásadě přitažlivého mladšího elegána, jenž si tím víc natřásá kohoutí pera, čím je ve skutečnosti nejistější. Groissböck zcela přirozeně, bez přehrávání dosahuje komického účinku, navíc vokální part mu nedělá problém a do hry vnáší hry i originální „vídeňštinu“.

Mladičkou Sofii, kterou si Ochs chce vzít, ale na jejíž obranu se postaví Oktavián, zpívala sopranistka Erin Morleyová, která se přerodila ze spíše naivní husičky, oslněné vidinou snatku s aristokratem, v sebevědomou a silnou osobnost, schopnou se hulvátskému ženichovi postavit na odpor. Také další role byly dobře obsazeny a všichni aktéři rozehráli živou komedii, která bavila i dojímala.

Zbytečné nápady

Rozpaky ovšem zanechal prostor, v němž se odehrávala. Robert Carsen je bez diskuse velký režisér, ale tento Růžový kavalír se mu nepovedl. Děj přenesl kamsi do doby první světové války, ale uniformy, pušky a dokonce dělo do děje vlastně nijak nezasahovaly, nijak osudy a počínání hrdinů neovlivnily. Těžko také mohly, protože Strauss a jeho libretista Hofmannsthal nic takového do opery nevložili.

Fotogalerie

Některé režisérovy nápady navíc vůbec neměly logiku. Poslední dějství se má odehrávat v hostinci, kde si Ochs dá dostaveníčko s komornou Mariandel, aniž tuší, že je to převlečený Oktavián, který ho takto vláká do pasti. Zařízení je to, pravda, ne zcela vábné, zjevně tajně slouží i jiným, „hodinovým“ účelům, ale otevřeně ho přeměnit na nevěstinec jde naprosto proti smyslu hry. Vždyť zápletku nakonec na tomto místě rozetne Maršálka neboli kněžna Werdenbergová, příslušnice nejvyšší společnosti, která by za jistých okolností snad mohla navštívit hostinec, ale těžko bordel. A upejpavá Mariandel, kterou se Ochs snaží svádět, asi stěží bude jednou ze „zaměstnankyň“.

Kdyby to celé byla domyšlená surrealistická fantazie, snad by jevištní dění získalo vlastní logiku, koneckonců i samotná Straussova hudba je velkolepě rozpoutanou fantazií o dávno zmizelém světě. Takhle ale inscenace není ani ryba ani rak.




Nejčtenější

Zemřel písničkář Wabi Daněk, autor legendární Rosy na kolejích

Písničkář Wabi Daněk

Po dlouhé nemoci dnes ve věku 70 let zemřel Wabi Daněk, folkový písničkář, autor a původní interpret neoficiální...

Čtyři členové Chinaski odcházejí. Chemie vyprchala, vysvětlili fanouškům

František Táborský (první zleva), Michal Malátný (vpředu)

Kapela Chinaski po úspěšném halovém turné ohlásila rozkol. Opouštějí ji trumpetista Petr Kužvart, saxofonista Štěpán...



Zemřel Malcolm Young, kytarista a zakladatel legendární kapely AC/DC

Kytarista AC/DC Malcolm Young

Australský hardrockový kytarista Malcolm Young zemřel. Bylo mu 64 let. Oznámila to jeho rodina, která také připomněla,...

Nemístnému návrhu jsem se vysmála, řekla Ewa Farna Za scénou

Zpěvačka Ewa Farna v kulturním magazínu Za scénou.

Ať si ženy uvědomí svou hodnotu. Já se nabídce vysmála, řekla zpěvačka Ewa Farna v pořadu Za scénou.

Snímek roku vyfotil na mobil. Czech Press Photo získali i fotografové MAFRA

Vítěz kategorie PROBLÉMY DNEŠNÍ DOBY (single): Martin Bandžák, volný fotograf –...

Soutěž Czech Press Photo vyhrál černobílý snímek „Hizballáh, oslavy vítězství nad Izraelem“ od Martina Bandžáka z...



Další z rubriky

RECENZE: Mistr hororu Marilyn Manson šířil místo děsu spíš trapnost

Marilyn Manson na koncertu v Hamburku (16. listopadu 2017)

Oddaní fanoušci se na nedělním koncertu zpěváka Marilyna Mansona v pražské Tipsport Areně sice očividně dobře bavili,...

VIDEO: Xindl X se klipem Světlo na konci tunelu loučí se zlomovým rokem

Xindl X

Písničkář Xindl X v příštím roce oslaví výročí deseti let na scéně. Chystá novou desku i dosud nejrozsáhlejší turné. Se...

RECENZE: Trochu jiná vodní víla. Múzou jen zlehka políbená

U České filharmonie poprvé hostoval světoznámý dirigent Vladimir Jurowski.

Hvězdná pověst nemusí být vždycky to samé jako hvězdný výkon. Na koncert České filharmonie s dirigentem Vladimirem...



Najdete na iDNES.cz