Úvodní titulky jsou nedílnou součástí seriálového díla. V ideálním případě by měly co nejvýstižněji představit jeho charakter i tvůrce a zároveň diváka naladit na nadcházející zážitek. V případě otvírací sekvence fenoménu Hra o trůny můžeme s jistotou konstatovat, že se vše zmíněné povedlo.
Stvrzením budiž dvě ocenění americké televizní akademie Emmy. Konkrétně z let 2011 a 2019. „Já měl větší podíl až na druhém, protože jsem byl prakticky v týmu jediným designérem. V případě oceněných titulků první série šla Emmy spíše za tehdejším art directorem. Já řešil pouze to, aby vyobrazené mapy působily jako kresby Leonarda Da Vinci,“ prozrazuje Hasanov.
V případě finální, osmé sezony však došlo v titulcích k výrazné koncepční změně. „Chtěli více zapojit nejznámější interiéry a místa, ve kterých se příběh odehrává. Práce to byla náročná, ale další lidi na kreativních pozicích jsem nepotřeboval. Spolupracoval jsem hlavně s technickými profesemi, jako jsou odborníci na 3D. Proto mohu říct, že druhá Emmy jde více za mnou,“ vysvětluje.
K práci na Hře o trůny se Hasanov dostal náhodou před dvanácti lety. Jako čerstvý absolvent kalifornské Art Center College of Design sháněl práci a jeho kamarád byl natolik vytížený, že mu dohodil jednu ze svých nabídek. Právě na Hru o trůny. „Teď už jen potichu pláče,“ směje se Hasanov.
„Ale ne, to vtipkuju. Já na to byl nakonec lepší, protože on má spíše technické nadání a tady chtěli kreativní myšlení,“ upřesňuje. Projekt byl, jak vzpomíná, už od začátku velice tajný. „Šel jsem do toho naslepo, nevěděl jsem, o co jde. Prostě něco pro HBO. Že je to Hra o trůny, jsem se dozvěděl až později. Nikdo jsme netušili, jaký úspěch seriál čeká,“ říká.
Z úvodních titulků osmé série Hry o trůny:
Úspěšné fantasy série totiž podle něj do té doby sázely především na více pohádkové zpracování a cílily na mladší publikum. „Zde bylo unikátní, že šlo o fantasy show s realistickými, možná až moc realistickými prvky, určenou pro dospělé,“ míní.
Třetí návštěvu Česka věnoval Rustam Hasanov kromě výuky hlubšímu průzkumu české výtvarné scény. „Že jsem velkým fanouškem Jiřího Trnky, vás asi nepřekvapí. Tentokrát mě ale velice zaujal František Skála. Navštívil jsem v Praze jeho výstavu a míněno v nejlepším slova smyslu: byl jsem v šoku! Kolik energie do svého díla vkládá, fascinující...,“ popisuje a dodává, že velkou inspirací se pro něj stal i ilustrátor Jindra Čapek.
„Jen moc nerozumím, proč takové chlouby, vlastně národní dědictví, které je důležité pro identitu země, není více vidět. Všeho jsem se musel sám celkem složitě dopátrat,“ přiznává. „Mám pocit, že tu máte spoustu talentů a nevíte, co s nimi. V USA je to zase naopak. Paradoxní,“ podotýká Hasanov.
Příští rok do kin vstoupí nová adaptace Pinocchia od režiséra Guillerma del Tora, na které Hasanov pracoval. Stejně jako v případě přísných smluv ke Hře o trůny ho i zde váže mlčenlivost: „Moc toho prozradit nemohu. Snad jen, že Guillermo se opravdu chce co nejvíce přiblížit originálu a zůstat mu celou dobu věrný. Řekl bych, že to bude Pinocchio, který ponese nejvíce smyslu.“
