Nejenže jim přiblížila atmosféru Prahy minulé dekády, kterou američtí novináři s oblibou přirovnávali k Paříži "zlatých" dvacátých let, nýbrž podala důkaz, že i židovský přistěhovalec ze sovětského Ruska má svůj americký příběh.
Nakolik tedy může Příručka ruského debutanta rezonovat v zemi, jíž je myšlenka imigrantské společnosti stále dosti cizí a jejíž nepatrně upravené hlavní město se stalo jedním z dějišť díla?
Ta próza má neskrývaně autobiografický základ. Shteyngart se narodil v roce 1972 v Leningradě, od sedmi let však žije v USA. Coby čerstvý absolvent politologie a tvůrčího psaní na prestižní Oberlin College strávil v první polovině devadesátých let semestr na pražské Univerzitě Karlově.
Když protagonistu jeho románu Vladimíra Girškina napadnou na venkově skinheadi, opírá se autor o vlastní zkušenost – před diskotékou v Poděbradech se musel prokázat kreditkou American Express, neboť ho tamější výtečníci považovali za Araba.
Vyšinuté město
Jinak se však Shteyngart zaměřuje spíše na jízlivou satiru pražského mýtu. První zmínka o české metropoli coby oblíbeném místě uměleckého výkvětu Ameriky padne na straně 26, a třebaže je to město nazýváno Pravou, identifikujeme je snadno: zmínkou o moři věží, odkazem na rok 1969 (i když byl asi míněn rok 1968) nebo (pravděpodobně pro zvýšení exotičnosti) popisem stále ještě stojící sochy Stalina.
A obdobně vyšperkovaní jsou lidé, s nimiž se Girškin setkává: od rádoby spisovatele Cohena přes příslušníky ruské mafie, kteří ovládají "biznis", až po účastníky komunistické schůze.
Psychologicky či jinak věrohodní jsou tu však jen mladí Američané – domorodci a ostatní Slované slouží za pouhé kulisy. Ačkoli si stokrát zdůrazňujeme, že tvůrce nikterak neusiloval o vážný román a věrnost realitě, jednorozměrnost neamerických figur přinejmenším zamrzí.
V Praze alias Prave se však odehrává pouze část Příručky ruského debutanta. Těžiště románu leží v něčem v jiném.
Není přehnané tvrdit, že osu amerického písemnictví tvoří přistěhovalecký příběh. Ať už se rodiny nebo jednotlivci přesídlují odkudkoli a kdykoliv, vždy na ně jako první velká výzva čekají kapitalismus ahmotný úspěch; v těsném sledu následuje kulturní asimilace.
Téměř nevyhnutelnými se stávají prohlubující se generační propast v přistěhovalecké rodině a vzrůstající pochyby o smyslu života. I rebelující jedinci se však nakonec usadí a z jejich dětí už prostě budou Američani v Americe. Tento základní, jistěže zde velmi zjednodušený a zobecněný model využil ve svém románu i Gary Shteyngart.
Navíc se Shteyngart vědomě pohybuje v určitém literárním a kulturním kontextu. Přezdívá-li hlavnímu hrdinovi Vladimíru Girškinovi, pětadvacetiletému úředníkovi newyorské neziskové organizace, jeho vlastní matka Nezdárek, jako by tím odkazovala na figury velkých amerických spisovatelů Saula Bellowa a Bernarda Malamuda (a potažmo tak na jidiš folklor).
Postava podivného pana Rybakova, který Girškinovi jako protislužbu nabídne pobyt plný šancí ve východní Evropě (a tak dojde i na Pravu...), nápadně připomíná záhadného zloducha/dobroděje Tamkina z Bellowovy novely Ani den!
A u sexuálních pasáží si nelze nevzpomenout na umění Philipa Rotha. Autor navíc dává svou sečtělost najevo názvy kapitol narážejícími na slavná díla (Girškin milující, Na domácí frontě klid, Nesnesitelná bledost bytí). S dalšími literárními odkazy se potkáme i v samotném textu.
Na začátku jsme vzpomenuli zámořský ohlas Příručky ruského debutanta. Sluší se ovšem dodat, že to nebyl ohlas vždy pochvalný. Například nemálo Rusů poukazovalo, že autor je vykreslil stereotypně (viz třeba "široká ruská duše").
Český čtenář může připojit, že s ním tomu v Shteyngartově knize není jinak: z jevů, jako je ošklivost paneláků, si určitě umíme utahovat sami. Ostatně bez ohledu na nás či na Rusy, "jen" čistě literárně, lze říci, že autorův karikující jazyk i zápletky působí časem monotónně.
Pro ty, kdož jsou mimo
Viděno z Prahy roku 2008: Příručka ruského debutanta je primárně určena těm, kteří sem sice přicestovali, nicméně zůstali zde jaksi mimo a dovnitř nahlédnout ani nechtějí.
Výslednému dojmu nepřidají časté chyby v interpunkci českého překladu – těch by se Gary Shteyngart při svém vzdělání a inteligenci nedopustil.
Gary Shteyngart: Příručka ruského debutanta
Přeložila Kateřina Hronová. Triton, Praha 2007. 392 stran, náklad neuveden, doporučená cena 279 korun.
